Kostel svatého Petra a Pavla (Byšičky)

Kostel svatého Petra a Pavla
pohled od severozápadu
pohled od severozápadu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Obec Lázně Bělohrad
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Vikariát jičínský
Farnost Lázně Bělohrad
Užívání Římskokatolická církev
Zasvěcení svátek svatých Petra a Pavla
Další informace
Kód památky 35003/6-1230 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický filiální kostel v Byšičkách, patřící do farnosti Lázně Bělohrad. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Poprvé je kostel v Byšičkách písemně zmiňován v roce 1267, kdy na návrší stojí románský kostelík. Obec je poprvé písemně zmíněna v roce 1318. Obec zanikla za třicetileté války a zbyl z ní pouze kostel. Výraznější stavební opravou prošel kostel v roce 1718. V letech 1851–1880 žil u kostela poslední z českých poustevníků Augustýn Hoření. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena i křížová cesta vedoucí ke kostelu. U kostela se rozkládá hřbitov, kde je pochován např. hudební skladatel Karel Moor, spisovatelka Leontýna Mašínová nebo herec Jiří Letenský. Byšičky údajně inspirovaly básníka Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile,[2] ovšem podle jiné hypotézy jako inspirace pro místo děje uvedené balady posloužil hřbitov u kostela svaté Maří Magdalény ve Velharticích na Klatovsku.[3]

Architektura

Z původního románského kostelíka se zachovala jen apsida za oltářem. Ve 13. století byl přistavěn presbytář, v roce 1720 loď a v roce 1850 věž. V roce 1854 nechal kostel opravit majitel panství Alfons Aichelburg.

Bohoslužby

V Byšičkách se konají každoročně v červnu hojně navštěvované a oblíbené poutě.[kdy?]

Galerie

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-04-09]. Identifikátor záznamu 146749 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MITROFANOVOVÁ, Markéta. Erbenovo rodiště: tady vznikla Kytice a další balady. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-11-29 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  3. KUNCOVÁ, Monika. Psi vyli divnou věc: žetě nablízku umrlec! Tajemství děsivého hřbitova z Erbenovy balady. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-08-09 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj