Kostel svatého Mikuláše (Lomnice nad Popelkou)

Kostel svatého Mikuláše; v Lomnici nad Popelkou
	Kostel svatého Mikuláše
Místo
Stát	Česko
Kraj	Liberecký
Obec	Lomnice nad Popelkou
Souřadnice	50°31′50,41″ s. š., 15°22′27,56″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	Jilemnice
Farnost	Lomnice nad Popelkou
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	svatý Mikuláš
Světitel	Jan Leopold Hay
Architektonický popis
Architekt	Anton Teimer
Výstavba	13. června 1781–1782
Další informace
Ulice	Husovo náměstí
Kód památky	36802/6-2661 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše, často uváděný jako Kostel svatého Mikuláše z Bari je římskokatolický, orientovaný, farní kostel v Lomnici nad Popelkou. Je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1] Dobře dochovaná pozdně barokní památka představuje výraznou dominantu historického jádra města, situován je v dolní části náměstí.

Historie

Původní farní kostel na stejném místě je připomínán roku 1354 a k jeho přestavbě došlo v roce 1505. Vyhořel v roce 1590 při požáru města. Poté byl roku 1592 postaven kamenný kostel a u něj dřevěná věž pro zvony. V roce 1767 chtěl farář Václav Hegler postavit kostel pod nynější farou, ale veřejnost i radní chtěli, aby stál na náměstí. Farář upustil od původního záměru a tak je nový kostel na místě původního. Kostel sloužil až do roku 1781, kdy byl zbořen. Z původního kostela se dochovala jen krypta a dva mramorové náhrobky majitelů Lomnice Václava Štěpanického z Valdštejna (1579) a jeho manželky Elišky z Martinic (1605). Dne 13. června 1781 byl položen základní kámen a postaven nový kostel podle projektu Antona Teimera. V roce 1782 se započalo se stavěním oltáře, oken a kazatelny a na svátek svatého Václava byl kostel vysvěcen. V letech 1783-85 bylo dokončeno vyřezání oltáře, vymramorování kazatelny a do kostela byly dovezeny varhany. Kostel vysvětil královéhradecký biskup Jan Leopold Hay. V roce 1849 postihl kostel a část města velký požár, po kterém z kostela zbyly pouze obvodobé zdi, část klenby se zřítila a byl zničen i mobiliář. Kostel byl obnoven o tři roky později, ale hlavní průčelí, které se zřítilo při požáru, nebylo obnoveno v původní kráse. Opravena byl hlavně střecha a krovy, které požár zasáhl nejvýrazněji. Do oprav vložil peníze majitel zdejšího panství Kamil Rohan a práce probíhaly až do roku 1852. Interiér, především malby, byl opraven až v roce 1897. Poslední větší oprava proběhla v roce 2002 a po ní byl kostel znovu vysvěcen.

Architektura

Jednolodní zděná pozdně barokní stavba na obdélném půdorysu zakončená na východní straně zúženým segmentově uzavřeným presbytářem s patrovou sakristií. Stavbu kryje sedlová střecha s obloukovým zakončením. V závěru hřebene nad presbytářem je štíhlý jehlancový sanktusník s původně renesančním zvonem z roku 1591, který byl přelit roku 1756. Nad hlavním vchodem je litinový erb rodu Rohanů, donátorů kostela a posledních majitelů lomnického panství.

Interiér

V interiéru se nacházejí hodnotné řezbářské práce od Jan Hájka z Kosmonos, zejména oltáře, kazatelna a křtitelnice. Jan Hájek je i autorem výzdoby průčelí. Dalším významným umělcem, který se podílel na výzdobě kostela, byl pražský malíř Fidelius Weibel.

Varhany

Původní barokní varhany byly zničeny při požáru a byly nahrazeny v roce 1882 novými z dílny lomnického varhanáře Josefa Kobrleho.

Okolí kostela

Do roku 1652 byl kolem kostela původní hřbitov, ale po švédském drancování a moru nebyl schopen pojmout více nebožtíků, a tak byl zřízen nový hřbitov za městem. U kostela se nachází kříž lidové misie z roku 2004, dříve barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1739 (přesunuta od ulice Hálkova) a pamětní deska lomnického hudebního skladatele Františka Doubravského, který zde působil jako sbormistr a varhaník.