Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov)
| Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |
 Česko
|
| Obec | Prostějov |
| Souřadnice | 49°28′24,09″ s. š., 17°7′0,77″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Prostějov |
| Farnost | sv. Petra a Pavla Prostějov |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jan Nepomucký |
| Datum posvěcení | 5. října 1755 |
| Světitel | Jan Karel Leopold von Scherffenberg |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Antonio Ehorto Martinelli |
| Stavební sloh | baroko, rokoko |
| Výstavba | 1751-1755 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Ulice | Svatoplukova |
| Kód památky | 27380/7-5700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Nepomuckého je filiální kostel římskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla a bývalý klášterní kostel kláštera milosrdných bratří na Svatoplukově ulici v Prostějově.
Historie
Na místě dnešního kostela se nacházel Obecní dvůr, nazývaný též Schellenbergův. V roce 1733 dvůr zakoupil řád Milosrdných bratří s přispěním rodiny knížat z Lichtensteinu. Ke dvoru přiléhala zahrada, ke které byl přikoupen pozemek pro budoucí klášterní hřbitov. Bratři nejprve vybudovali provizorní nemocnici a menší kapli. Po dalším rozšíření v roce 1739 a zprovoznění nemocnice se začalo hovořit o výstavbě klášterního kostela. Podnět k jeho stavbě dal převor P. Narcis Schön a realizaci finančně podpořili Lichtensteinové. Kněžna Alžběta darovala 10 000 zlatých. V letech 1751 až 1755 byl kostel sv. Jana Nepomuckého postaven dle návrhů Antonia E. Martinelliho. Slavnostně vysvěcen byl 5. října 1755 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Leopoldem ze Scherffenbergu. O tom svědčí latinský nápis nad hlavním vchodem. I po vysvěcení pokračovaly práce na výzdobě interiéru. V roce 1756 byly postaveny varhany, oratoř a boční oltář sv. Jana z Boha, zakladatele řádu milosrdných bratří. Teprve roku 1766 byla výzdoba dokončena italskými mistry jejichž jména se nedochovala. Klenby a stěny kostela vymaloval freskami František Antonín Sebastini, sochy jsou převážně dílem Josefa Schuberta a řezbářské práce Františka Hirnla.[1]
Současnost
Kostel je nyní součástí farnosti sv. Petra a Pavla a Salesiáni v něm celebrují Mši jednou týdně v sobotu. Od ledna 2023 je z rozhodnutí biskupa v kostele slavena každou neděli v 17:15 tradiční latinská neboli Tridentská Mše.
Interiér
Rokokové dekorace kleneb v zákristii i v interiéru kostela jsou velmi bohaté. Hlavním námětem stropních maleb jsou výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém. V polích klenby jsou čtyři obrazy Zpověď královny Žofie, Výslech sv. Jana u krále Václava IV., Smrt sv. Jana Nepomuckého a Oslavení sv. Jana Nepomuckého v nebi. Poslední z obrazů je orámován členitou římsou. Scéna má symbolizovat nebeské společenství a je prosycena světlem. Klečící sv. Jan vzhlíží vzhůru a v rukou drží zámky – symbol mlčenlivosti. Kolem poletují andílci. Malba tvoří vrchol cyklu nejen tématem, ale i provedením.
Oltáře
- Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého – Pozdně barokní oltář s rokokovými prvky z roku 1755. V oltářní desce jsou ostatky mučedníků sv. Prima, Severa a Simplicia.
- Oltář sv. Jana z Boha – Nejstarší oltář v kostele. Sepulchrum obsahuje ostatky sv. Perpetua, Urbana a Pacifiky. Dosvědčení o pravosti ostatků pochází z roku 1827. Na evangelní straně je znázorněn archanděl Rafael s poutnickou holí a naproti archanděl Michael v antickém oděvu s přilbou, hořícím mečem a štítem. Uprostřed je oltářní obraz sv. Jana z Boha. Uprostřed menzy je socha Božského Srdce Páně z první poloviny 20. století.
- Oltář Svaté Rodiny – Uprostřed je oltářní obraz od F. A. Sebastiniho. Znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem na klíně a sv. Josefa. V horní části retábula je královská koruna s nápisem: "Hoc mé Dom. Leopoldum I."
- Oltář sv. Jiří – Z let 1765 až 1770.
- Oltář sv. Petra a Pavla – Nachází se v blízkosti kazatelny. Střed tvoří kopie obrazu Loučení sv. Petra a Pavla. Jedná se o olejomalbu na plátně od Jarolíma Štantejského.
- Oltář sv. Vendelína
- Oltář Utrpení Páně
Kaple
- Kaple sv. Kříže
- Kaple Panny Marie
Odkazy
Externí odkazy
- Oficiální web pro Tridentské Mše konané v kostele každou neděli
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ KAVIČKA, Karel. Klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2010. 29 s. ISBN 978-80-86157-28-3.
Související články
