Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy)

Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy)
Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy)
Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký kraj
Obec Kratonohy
Souřadnice 50°10′11,05″ s. š., 15°36′8,75″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Farnost Římskokatolická farnost Kratonohy
Status farní kostel
Zasvěcení Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, baroko
Specifikace
Stavební materiál cihly
Další informace
Kód památky 26950/6-635 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího se nalézá v obci Kratonohy v okrese Hradec Králové. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 26950/6-635.

Historie

Kostel svatého Jakuba Většího v Kratonohách je v jádru gotický kostel ze 14. století, který byl v letech 1707–1710 barokně přestavěn zásluhou Jana Václava Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. V té době došlo také ke změně patrocinia – dřéve byl kostel zasvěcen Všem svatým.[1]

Popis

Kostel je jednolodní obdélná stavba s nižším, trojboce uzavřeným presbytářem po jeho severní straně, se sakristií s panskou oratoří v patře. V západním průčelí se nalézá hranolová věž z roku 1707.

Stěny kostela jsou zevně opatřeny odstupňovanými opěráky (loď má na každé straně 3 a presbytář 4 na hranách závěru). Loď osvětlují segmentově uzavřená okna se šambránami s uchy a kapkami, okna v presbytáři jsou oválná.

Západní průčelí s přízemím věže je členěno nárožními pilastry, nesoucími římsu s vysokým vlysem. Nad ním se zvedá patro věže, s nárožními lizénami a v každé straně s jedním půlkruhově zaklenutým oknem, nad kterým jsou hodiny, zasahující až do úrovně hlavní římsy, která kolem nich vytváří půlkruhový oblouk. Střecha věže je jehlancová z měděného plechu a je zakončena makovicí a kovaným křížem. Kostelní loď má střechu z bobrovek.

Hlavní vchod ze západu má segmentový záklenek, hladké ostění s klenákem, dveře jsou výplňové, klika kovová rokoková. Nad vchodem je oválné okno s hladkou šambránou.

Severní vstup do kostelní lodi je opatřen kovanými dveřmi s diagonálním přepásáním a kováním pozdně barokního typu. V oknech jsou kovové rámy s křížovým členěním, doplněné barevnými vitrážemi spojovanými olovem.

K vnější zdi kostela jsou zazděny staré náhrobní kameny – na jižní straně věže z roku 1580 s erbem, na severní straně sakristie je torzo náhrobníku s erbem, na severní straně lodi je náhrobek s erbem v oválné kartuši a na severní straně věže náhrobek s erbem.

Stěny uvnitř kostela jsou členěny pilíři s toskánskými hlavicemi, oratoř je otevřena do presbytáře obdélnými okny. Presbytář je sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou s lunetami, loď pak dvěma poli valené klenby s lunetami, triumfální oblouk je půlkruhový, na vrcholu vítězného oblouku kostela je alianční znak vymalovaný v plasticky bohatě zdobených kartuších, kde se michnovský znak objevuje společně s heraldickým znakem Michnovy manželky Marie Karoliny von Wopping.

Klenba celého kostela je pokryta bohatou štukovou dekorací s ikonograficky výjimečnými freskami. Výjevy jsou inspirovány emblematickými knihami. Hlavní loď kostela a prostor presbytáře jsou zdobeny malbami inspirovanými knihou Amoris divini et humani antipathia autora Michela van Lochoma. Na obrazech jsou zpravidla dvě postavy, z nichž ta se svatozáří je personifikací božské lásky a druhá, s vlasy do drdolu, je lidská duše, tzv. Anima. Výjevy na vítězném oblouku kostela vycházejí ze svazku Idea de un Príncipe político-cristiano španělského autora Diega de Saavedra Fajardo.[1]

Sklomalby od J. Veselého jsou ze začátku 20. století. Kruchta pochází z doby kolem roku 1710, uprostřed je konvexně prohnutá a je nesena dvěma karyatidami.

Vnitřní zařízení kostela je většinou barokní, patrně španělské provenience. Kromě hlavního oltáře v podobě štukové jeskyně se sochou svatého Jakuba Většího uprostřed a se sochami svatého Petra a Pavla po stranách jsou zde dva boční oltáře. Levý z doby kolem roku 1700 je zasvěcen svaté Anně, pravý oltář Panny Marie Karlovské pochází z poloviny 18. století. Kazatelna je ve tvaru otevřené velrybí tlamy. Křtitelnice pochází z roku 1604.

Současné varhany v kostele postavil roku 1905 Josef Kobrle (1851–1919), varhanář z Lomnice nad Popelkou, a nahradil jimi barokní stroj Pavla Františka Horáka z roku 1773.

Galerie

  • Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
    Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
  • Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
    Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
  • Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
    Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
  • Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy) – náhrobní kameny u kostela
    Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy) – náhrobní kameny u kostela
  • Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy) – náhrobní kameny u kostela
    Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy) – náhrobní kameny u kostela
  • Hlavní oltář v podobě jeskyně
    Hlavní oltář v podobě jeskyně
  • Kazatelna v podobě velryby
    Kazatelna v podobě velryby
  • Alianční erby – vlevo erb Marie Karoliny von Wopping, vpravo erb Jana Václava Michny z Vacínova
    Alianční erby - vlevo erb Marie Karoliny von Wopping, vpravo erb Jana Václava Michny z Vacínova

Reference

  1. ↑ a b PANOCH, Pavel. Jan Václav Michna z Vacínova a emblematická výzdoba kostela sv. Jakuba Většího v Kratonohách. Theatrum historiae [online]. 2007 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj