Kostel svatého Filipa a Jakuba (Frantoly)

Kostel svatého Filipa a Jakuba
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Mičovice
Lokalita Frantoly
Souřadnice 48°59′12,03″ s. š., 14°4′37,56″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze českobudějovická
Vikariát prachatický
Farnost Prachatice
Zasvěcení Filip a Jakub Alfeův
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1756
Další informace
Kód památky 27410/3-3558 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Filipa a Jakuba ve Frantolech je kulturní památka, dříve farní kostel farnosti Frantoly, dnes filiální kostel římskokatolické farnosti Prachatice. Je obklopený hřbitovem, obehnaným ohradní zdí s jednou brankou a kapličkou. Je postaven na svahu, kněžiště je asi o 4 m níže, než podvěží.[1]

Historie

Kostel zde existoval již ve 14. století. V roce 1360 zde byl po zemřelém knězi Mikuláši vyšehradským proboštem jmenován nový plebán, který se jmenoval Michal.[2] V roce 1754 byl původní kostel zachvácen požárem. V roce 1756 pak byl v barokním stylu dostavěn kostel nový. Z původního kostela bylo zachováno zdivo kostelní věže.[1][3]

Zařízení

Hlavní oltář je portálový, má točené sloupy ozdobené rostlinným motivem – vinnou révou. Oltářní obraz zobrazující sv. Filipa a sv. Jakuba je novodobý. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha, které pocházejí z přelomu 17. a 18. století.

Boční oltáře a kazatelna pocházejí z roku 1770. Levý boční oltář z roku je zasvěcen Panně Marii, pravý pak sv. Barboře. Ve vstupní síňce v podvěží je původní gotická kamenná křtitelnice.

Barokní varhany byly v roce 1756 koupeny od varhanáře Bedřicha (Fridricha) Semeráda.[2][4]

Reference

  1. ↑ a b Památkový katalog [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Kostely našeho vikariátu: Frantoly. sv. Jan Prachatický: vikariátní měsíčník. Květen 2011, čís. 9. Dostupné online [cit. 2021-02-27]. 
  3. ↑ Emanuel Poche a kolektiv. Umělecké památky Čech. Svazek 1 (A/J). [s.l.]: Academia, 1977. S. 346. 
  4. ↑ Bedřich Semerád: Sedlec-Prčice. www.sedlec-prcice.cz [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj