Kostel Všech svatých (Sedlec)

Kostel Všech svatých
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°57′43,04″ s. š., 15°17′17,85″ v. d.
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Výstavba 14. století
Další informace
Oficiální web Oficiální web
Kód památky 30874/2-1082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium).

Historie

S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice.

Santiniho přestavby

Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a d přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotickým systémem a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem.

Interiér kostnice

Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Z kostí je zde vyobrazený znak knížecího rodu Schwarzenbergů, který se nachází u hlavního vchodu nad vstupním portálem. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.[2] Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží.

Sedlecká kostnice

Kosti uvnitř sedlecké kostnice

Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.[3] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií.

Detail štukové výzdoby klenby, Kostnice

Návštěvnost

Návštěvnost kostela[4][5]
Rok Počet návštěvníků
2015 333 350
2016 376 713
2017 431 444
2018 446 949

Galerie - kostnice

Půdorys klenby kostnice,Kostel Všech svatých, Sedlec
  • Interiér kostnice
    Interiér kostnice
  • Erb rodu Schwarzenbergů v interiéru kostnice
    Erb rodu Schwarzenbergů v interiéru kostnice
  • Detail erbu – pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec
    Detail erbu – pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec
  • Interiér
    Interiér

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).
  2. ↑ Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.
  3. ↑ Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.
  4. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 10. Dostupné v archivu. 
  5. ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 300–303. 
  • Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Karolinum, Praha 1998, 490 stran
  • Horyna, Mojmír, Santini: Stavby J. B. Santiniho na Žďársku, Resident, Žďár nad Sázavou 1999.
  • Kryšková, Anna – Látalová, Barbora – Kraut, Jan et al., Záměření církevní architektury J. B. Santiniho, Vysoké účení technické v Brně, Brno 2010.
  • Kulich, Jan, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Gloriet, Chlumec nad Cidlinou 2002.
  • Lomičková Radka; Sedlec; nakladatelství: Katolická teologická fakulta, Togga; r. 2009; 588 stran
  • Pospíšil Aleš; Sedlec příběh podivuhodného místa Kutné Hory; vydala Nadace Kutná Hora – památka UNESCO za podpory společn osti Phulip Morris ČR a.s.; r. 2015; 204 stran
  • Kuncl Vladimír, Stanislav Růžička; Santini; nakladatelství: VIDEO-FOTO-KUNC; r. 2014; 168 stran

Externí odkazy

Zdroj