Kornoutice africká

Jak číst taxoboxKornoutice africká
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď árónovité (Araceae)
Rod kornoutice (Zantedeschia)
Binomické jméno
Zantedeschia aethiopica
(L.) Spreng., 1826
Synonyma
  • Calla aethiopica
  • Zantedeschia elliottiana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Žlutá palice s bílým toulcem

Kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica), někdy též kornoutovka africká, je dlouhověká, trsnatá, hygrofytní rostlina, jeden z několika mála druhů rodu kornoutice (Zantedeschia), který byl též považován za součást rodu ďáblík (Calla). Tato nenáročná, vytrvalá bylina bývá pěstována pro své květy v závislosti na klimatu, buď ve volné přírodě, ve sklenících či v domácnostech. Řezané květiny vydrží dlouho čerstvé a používají se také do svatebních kytic.[2][3]

Rozšíření

Pochází z Jihoafrické republiky a přilehlého Svazijska a Lesotha. Druhotný výskyt druhu byl zaznamenán na jihu Austrálie, na Novém Zélandu, na ostrovech v Pacifiku a Karibiku, na jihozápadě Spojených států i ve středu jihoamerického kontinentu. Zahradníky oblíbená rostlina je často pěstována v tropech ve venkovní kultuře a tam na mnoha místech zplaněla. Na příhodných místech se ji dobře daří a např. v Západní Austrálii je považována za invazní rostlinu.[2][4][5]

Ekologie

Pelofilní rostlina, roste v hlinité, zbahněné půdě, v mokřinách při březích vodních toků a nádrží do nadmořské výšky 3200 m. Potřebuje dostatek světla, při velkém zastínění ji řídne pletivo a vyrůstají jen malé listy a drobná květenství. Kvete od května do září, při pěstování v chráněném prostředí vykvétá za ideálních podmínek i celoročně.[2][3][4][6][7]

Popis

Vytrvalá, bezlodyžná bylina vyrůstající do výšky 60 až 100 cm z tlustého oddenku s dlouhými provazcovitými, dužnatými kořeny. Z pupenů oddenku vyrůstají listy s dlouhými řapíky, které mají svěže zelené, vejčitě střelovité čepele dlouhé až 45 cm a široké 25 cm. Na dlouhém stvolu vyrůstá z jejich úžlabí až 9 cm dlouhé květenství, světle žlutá palice podepřena bílým, až 25 cm dlouhým, vespod překrytým nálevkovitým toulcem.

Drobné květy v palici jsou jednopohlavné a nemají květní obaly. Ve spodní části palice jsou květy samičí tvořené semeníky se třemi pouzdry a nazelenalými bliznami, výše umístěné květy jsou samčí se žlutými synandrii, nitkami srostlými s prašníky.

Plody jsou bobule, měnící při zrání barvu ze zelené na oranžovou. Obsahují v dužině několik světle hnědých, bradavičnatých, slizotvorných semen. Oddenky jsou oblíbenou potravou divokých prasat a dikobrazů. Ve své domovině sloužívají toulce jako úkryt pro drobnou žabku rákosničku áronovou.[2][3][4][6][8]

Rozmnožování

V přírodě se kornoutice africká rozmnožuje semeny i oddenky. Pohlavně je šířena hlavně ptáky a hlodavci, kteří konzumují dužnaté plody a rozsévají přitom semena. Vegetativně se šíří pomoci oddenků, kdy jsou jejich úlomky roznášeny vodou při povodních, nebo ze zbytků vyvážených na skládky; za dobrých podmínek se ze spících pupenů brzy rozrostou do mohutných kolonií. Při domácím pěstování se obvykle rozmnoží rozdělením trsů při přesazování po období klidu.[4][6][7]

Pěstování

Po odkvětu rostlina zatahuje a vyžaduje teplotu asi 10 °C a jen velmi slabou zálivku, zbytnělý oddenek lze také vyjmout a skladovat v chladnu a téměř suchu. S příchodem jara po vyrašení stonků požaduje teplotu kolem 20 °C, světlo a zvýšenou vlhkost půdy i vzduchu. Listy možno rosit, v suchu a teple zasychají a hrozí napadení sviluškami a mšicemi. Rostlinu lze později přemístit ven z místnosti, zpočátku do polostínu. Byly vyšlechtěny barevné kultivary křížením s dalšími druhy rodu kornoutice.[2][3][4]

Škodlivost

Kornoutice africká vytváří na příhodných místech husté porosty, které zahubí nejen původní travní vegetaci, ale zabrání v regenerací i keřům a stromům. Všechny části rostliny jsou v syrovém stavu toxické, obsahují velké množství šťavelanu vápenatého. Dotykem může dráždit citlivou pokožku a po požití způsobit otoky v ústech a krku, při větších dávkách vyvolat zvracení, průjem a případně i poškození ledvin a jater končící úmrtím.[3][7]

Galerie

  • Kvetoucí rostliny
    Kvetoucí rostliny
  • Mladé rostliny
    Mladé rostliny
  • Palice
    Palice
  • Zrající plody
    Zrající plody

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d e GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Zantedeschia aethiopica [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.11.2012 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Zantedeschia aethiopica [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e UHER, Jiří. Zantedeschia aethiopica [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ US National Plant Germplasm System: Zantedeschia aethiopica [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c AUBREY, Alice. PlantZAfrica: Zantedeschia aethiopica [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, Pretoria, ZA, rev. 11.2005 [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Zantedeschia aethiopica [online]. Eurobodalla, Customer service centre, Moruya, NSW, AU [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Plant Finder: Zantedeschia aethiopica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj