Kopidlno (nádraží)

Kopidlno
Nádraží v Kopidlně
Nádraží v Kopidlně
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký kraj
Město Kopidlno
Souřadnice 50°20′2,25″ s. š., 15°15′37,62″ v. d.
Kopidlno
Kopidlno
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 563007[1]
Tratě 061, 063
Nadmořská výška 220 m n. m.
V provozu od 15. listopadu 1881
Zabezpečovací zařízení 1. kategorie[1]
Dopravní koleje 3[1]
Nástupiště (nástupní hrany) 3 (3)[1]
Prodej jízdenek Ne
Návazná doprava Stanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici Bariérové WCVeřejné parkoviště
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno je železniční stanice v severozápadní části stejnojmenného města v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji poblíž řeky Mrliny. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Nymburk–Jičín a Bakov nad Jizerou – Kopidlno (bez pravidelné osobní dopravy).

Historie

Stanice byla otevřena 15. listopadu 1881 na trati vlastněné soukromou společností České obchodní dráhy (BCB) propojením Velelib na trase z Nymburka do Mladé Boleslavi a již postavené odbočné trati z Chlumce nad Cidlinou do Jičína v majetku společnosti Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB). Následujícího roku byla trať prodloužena do Městce Králové z nedaleké stanice Křinec. Vystavěno zde bylo také nákladové nádraží a lokomotivní vodárna. Vzhledem k hospodářské podstatě regionu sloužila trať především k nákladní obsluze cukrovarského průmyslu.

Na přelomu let 1882-1883 de facto převzala řízení BCB společnost Rakouská společnost státní dráhy (StEG) a 28. srpna 1883 propojila stanice Bakov nad Jizerou a Kopidlno, přes Dolní Bousov a Libáň. Po BCB i StEG roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 správu přebraly Československé státní dráhy.[2]

Popis

Nacházejí se zde tři úrovňová jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje.[1] Z křineckého zhlaví odbočuje vlečka.

Reference

  1. ↑ a b c d e Plánek stanice Kopidlno. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2021. 
  2. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj