Konstantin Dumba

Konstantin Dumba
Rakousko-uherský velvyslanec v USA
Ve funkci:
1913 – 1915
Předchůdce Ladislaus Hengelmüller
Nástupce Adam Tarnowski
Rakousko-uherský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1909 – 1912
Předchůdce Albert Eperjesy
Nástupce Maximilian Hadik
Rakousko-uherský vyslanec v Srbsku
Ve funkci:
1903 – 1905
Předchůdce Karl Heidler
Nástupce Moritz Czikann von Wahlborn
Rodné jméno Konstantin Theodor Dumba
Narození 17. června 1856
Vídeň
Úmrtí 6. ledna 1947 (ve věku 90 let)
Steindorf am Ossiacher See
Profese diplomat a politik
Commons Konstantin Dumba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Theodor Dumba (17. června 1856, Vídeň, Rakousko – 6. ledna 1947, Bodensdorf, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat. Byl rakousko-uherským vyslancem v Srbsku (1903–1905) a Švédsku (1909–1912). Nakonec se stal velvyslancem v USA (1913–1915), odkud byl odvolán za první světové války pro podezření ze špionáže.

Životopis

Pocházel z rodiny řeckého původu usazené od roku 1817 ve Vídni, jeho otcem byl bohatý průmyslník a poslanec říšské rady Nikolaus Dumba (1830–1900). Konstantin byl absolventem gymnázia ve Vídni, vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a v letech 1878–1879 ještě studoval v Paříži. Po studiích vstoupil do diplomatických služeb a zastával nižší posty v Londýně, Petrohradě a Římě. Poté byl vyslaneckým radou v Bukurešti (1894–1896) a velvyslaneckým radou v Paříži (1896–1903). V letech 1903–1905 byl rakousko-uherským vyslancem v Srbsku, poté pracoval ve Vídni na ministerstvu zahraničí, kde měl na starosti referát pro Německo a severní Evropu. V letech 1909–1912 byl vyslancem ve Švédsku. Vrcholem jeho kariéry byl post rakousko-uherského velvyslance v USA (1913–1915), od roku 1913 byl též c.k. tajným radou. V letech 1914–1915 se stal aktérem dvou afér, které narušily diplomatické vztahy mezi USA a Rakouskem-Uherskem, na žádost americké vlády byl nakonec pro podezření ze špionáže odvolán. Po návratu do Rakouska odešel do výslužby v roce 1917 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Přestože měl díky svému vysokému postavení i značnému majetku možnost získa šlechtický titul, nikdy o něj neusiloval. Po první světové válce žil v soukromí. Jeho manželství s baronkou Annou Lievenovou zůstalo bez potomstva.

Odkazy

Externí odkazy

Zdroj