Komitologie

Slovo evropského žargonu Komitologie označuje konzultační postupy v Evropské unii, jež v různých správních a expertních výborech hledají soulad mezi Evropskou komisí a členskými státy při provádění opatření.

Výborům předsedají úředníci Evropské komise, členy jsou většinou ministerští úředníci ze členských států a experti.

Existují tři druhy výborů:

  • poradní
  • správní
  • řídící (gesční)

Podle Smlouvy zakládající Evropské společenství, je úkolem Komise implementovat legislativu na úrovni Společenství (článek 202 Smlouvy o založení Evropského společenství, bývalý článek 145). V praxi to znamená, že každý legislativní nástroj určuje míru implementačních pravomocí přiznaných Komisi a způsob, jak je bude používat.

Často také tento nástroj stanoví, že Komisi bude pomáhat některý z výborů v souladu s procedurou zvanou "Komitologie".

Výbory, které představují místo pro diskuse, jsou složené ze zástupců členských států a předsedá jim Komise. Umožňují Komisi vytvořit dialog s národními vládami před tím, než dojde k přijetí implementačních opatření. Komise zaručuje, že výbory odrážejí situaci v každé zemi, které se opatření týkají.

Postupy, které řídí vztahy mezi Komisí a výbory, jsou založeny na modelech stanovených v rozhodnutí Rady (Rozhodnutí o "komitologii"). Toto první Rozhodnutí o "komitologii" bylo přijato 13. července 1987. Ve snaze zohlednit změny ve Smlouvě - a hlavně novou pozici Parlamentu v rámci procedury spolurozhodování - bylo rozhodnutí z roku 1987 nahrazeno 28. června 1999 novým rozhodnutím Rady. Jeho cílem bylo také odpovědět na stále sílící kritiky, že je systém Společenství příliš složitý a neprůhledný.

Nové rozhodnutí zajišťuje, že Parlament má možnost dohlížet na implementaci legislativních nástrojů, přijatých v rámci procedury spolurozhodování. V případech na které se vztahuje tato procedura, může Parlament vyjádřit svůj nesouhlas s navrhovanými opatřeními Komise nebo v některých případech i Radou, která podle názoru Parlamentu zacházejí za implementační pravomoci stanovené v legislativě.

Rozhodnutí vyjasňuje kritéria, která může výbor podle svého názoru použít, a zjednodušuje operační procedury. Výbory svá stanoviska zakládají na základě navrhovaných implementačních opatření připravovaných Komisí. Výbory mohou být rozděleny do následujících kategorií:

Poradní výbory: dávají své stanovisko Komisi, která je musí maximálně zohlednit. Tato přímá procedura je všeobecně používána tehdy, pokud nejsou projednávaná témata politicky citlivá. Řídící výbory: tam, kde opatření přijatá Komisí nejsou shodná s názorem výboru (přijatý na základě kvalifikované většiny), musí s nimi Komise seznámit Radu, která může kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí. Tato procedura se používá především při opatřeních týkajících se Společné zemědělské politiky, rybolovu a hlavních programů Společenství. Řádné výbory: Komise může přijmout implementační opatření pouze tehdy, obdrží-li souhlas kvalifikované většiny členských států v rámci výboru. V případě absence této podpory je navrhované opatření odkázáno zpět na Radu, která rozhoduje kvalifikovanou většinou. Tato procedura se týká opatření vztahujících se k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů, zvířat a rostlin a opatření doplňujících nepodstatná ustanovení základních legislativních nástrojů. Komitologie také stanovuje kritéria, která, v závislosti na předmětu diskuse, povedou orgán s legislativní pravomocí při výběru odpovídajícího výboru. To má ulehčit přijímání legislativy v rámci procedury spolurozhodování.

Několik změn provedených na základě nového Rozhodnutí o "komitologii" zvyšuje průhlednost systému výborů, ze které těží především Parlament a široká veřejnost: dokumenty výborů budou snadněji dostupné pro občany a budou zaregistrovány ve veřejném registru, který bude k dispozici od roku 2001. Základním cílem je zveřejnit na internetu plné texty netajných dokumentů předkládaných Parlamentu. Od roku 2000 Komise publikuje roční zprávy podávající souhrn aktivit výborů během uplynulého roku.

Zdroj