Kolobřeh

Kolobřeh
Kołobrzeg
Katedrála v Kolobřehu
Katedrála v Kolobřehu
Kolobřeh – znak
znak
Kolobřeh – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Západopomořanské
Okres Kolobřeh
Gmina městská gmina
Kolobřeh
Kolobřeh
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 25,7 km²
Počet obyvatel 44 794 (2006)
Hustota zalidnění 1 743 obyv./km²
Správa
Vznik 1000
Oficiální web www.kolobrzeg.eu
Adresa obecního úřadu ul. Ratuszowa 13
78-100 Kołobrzeg
Telefonní předvolba 77
PSČ 78 100
Označení vozidel ZKL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolobřeh[1] (polsky Kołobrzeg, německy Kolberg, latinsky Cholbergensis) je město v Západním Pomořansku v Polsku. Leží při ústí řeky Parsęta do Baltského moře.

Historie

Maják.
Na konci války bylo zhruba 80 % města srovnáno se zemí.
Fotografie z roku 1970: oslava 25. výročí získání Kolobřehu Polskem.

Osada na místě dnešního města Kolobřeh byla známa již v 8. století.

V roce 1000 zde polský kníže Boleslav Chrabrý založil biskupství.

V roce 1255 byl Kolobřeh povýšen na město. Do 14. století byl členem baltské Hanzy. V sedmileté válce bylo v roce 1761 město dobyto ruskými vojsky. V roce 1807 ho neúspěšně obléhal Napoleon. Od roku 1859 je město spojeno železnicí se Štětínem a Gdaňskem. Pomalu se měnil jeho charakter z pevnostního města na lázeňské.

Za první světové války byla lázeňská zařízení využita jako velký lazaret pro zraněné vojáky.

Na konci druhé světové války bylo 95 % města zničeno v bojích Wehrmachtu s útočící Rudou a Polskou armádou. Po válce Kolobřeh připadl Polsku.

Období po druhé světové válce

Po druhé světové válce se celý region stal opět součástí Polska na základě územních změn požadovaných Sovětským svazem a sověty dosazeným polskými komunistickým režimem na Postupimské konferenci. Většina Němců, kteří ještě neuprchli, byla v souladu s Postupimskou dohodou vyhnána ze svých domovů. Město bylo znovu osídleno Poláky, z nichž mnozí byli sami polskými uprchlíky z oblastí východně od bývalého východního Polska anektovaného Sovětským svazem, odkud byli vysídleni sovětskými úřady.

V roce 1967 získal oficiální status lázeňského města.

V roce 2000 městská obchodní rada Kolobřehu nechala před gotickou bazilikou v centru města postavit památník s názvem Památník tisíciletí na památku „1000 let křesťanství v Pomořansku“ a jako poctu polsko-německému smíření, oslavující setkání polského krále Boleslava I. a německého krále Oty III. na Hnězdenském sněmu v roce 1000. Byl navržen a postaven umělcem Wiktorem Szostalem ze nerezové oceli. Dvě postavy sedí u paty pětimetrového kříže, rozštěpeného na dvě části a drženého pohromadě holubicí s olivovou ratolestí.

Partnerská města

Reference

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 44, 103. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj