Kolobřeh
| Kolobřeh Kołobrzeg | |
|---|---|
 Katedrála v Kolobřehu
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°10′ s. š., 15°34′ v. d. |
| Nadmořská výška | 0 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |
 Polsko
|
| Vojvodství | Západopomořanské |
| Okres | Kolobřeh |
| Gmina | městská gmina |
  Kolobřeh
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,7 km² |
| Počet obyvatel | 44 794 (2006) |
| Hustota zalidnění | 1 743 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1000 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Ratuszowa 13 78-100 Kołobrzeg |
| Telefonní předvolba | 77 |
| PSČ | 78 100 |
| Označení vozidel | ZKL |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolobřeh[1] (polsky Kołobrzeg, německy Kolberg, latinsky Cholbergensis) je město v Západním Pomořansku v Polsku. Leží při ústí řeky Parsęta do Baltského moře.
Historie
Osada na místě dnešního města Kolobřeh byla známa již v 8. století.
V roce 1000 zde polský kníže Boleslav Chrabrý založil biskupství.
V roce 1255 byl Kolobřeh povýšen na město. Do 14. století byl členem baltské Hanzy. V sedmileté válce bylo v roce 1761 město dobyto ruskými vojsky. V roce 1807 ho neúspěšně obléhal Napoleon. Od roku 1859 je město spojeno železnicí se Štětínem a Gdaňskem. Pomalu se měnil jeho charakter z pevnostního města na lázeňské.
Za první světové války byla lázeňská zařízení využita jako velký lazaret pro zraněné vojáky.
Na konci druhé světové války bylo 95 % města zničeno v bojích Wehrmachtu s útočící Rudou a Polskou armádou. Po válce Kolobřeh připadl Polsku.
Období po druhé světové válce
Po druhé světové válce se celý region stal opět součástí Polska na základě územních změn požadovaných Sovětským svazem a sověty dosazeným polskými komunistickým režimem na Postupimské konferenci. Většina Němců, kteří ještě neuprchli, byla v souladu s Postupimskou dohodou vyhnána ze svých domovů. Město bylo znovu osídleno Poláky, z nichž mnozí byli sami polskými uprchlíky z oblastí východně od bývalého východního Polska anektovaného Sovětským svazem, odkud byli vysídleni sovětskými úřady.
V roce 1967 získal oficiální status lázeňského města.
V roce 2000 městská obchodní rada Kolobřehu nechala před gotickou bazilikou v centru města postavit památník s názvem Památník tisíciletí na památku „1000 let křesťanství v Pomořansku“ a jako poctu polsko-německému smíření, oslavující setkání polského krále Boleslava I. a německého krále Oty III. na Hnězdenském sněmu v roce 1000. Byl navržen a postaven umělcem Wiktorem Szostalem ze nerezové oceli. Dvě postavy sedí u paty pětimetrového kříže, rozštěpeného na dvě části a drženého pohromadě holubicí s olivovou ratolestí.
Partnerská města
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 44, 103.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolobřeh na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kolobřeh v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kołobrzeg - Kolberg, Colberg na portalu polska-org.pl (polsky)
