Kojatín

Kojatín
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Třebíč
Obec s rozšířenou působností Třebíč
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°14′34″ s. š., 16°0′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 96 (2023)[1]
Rozloha 4,48 km²[2]
Katastrální území Kojatín
Nadmořská výška 470 m n. m.
PSČ 675 03
Počet domů 43 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kojatín 6
675 03 Budišov u Třebíče
ou.kojatin@horacko.cz
Starosta Miroslav Ujčík
Oficiální web: www.obeckojatin.cz
Kojatín
Kojatín
Další údaje
Kód obce 510645
Kód části obce 151211
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kojatín (německy Kojatin, latinsky Cogatinio[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 96[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Valdíkov, Budišov a Pozďatín.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1104 a nachází se v zakládací listině třebíčského kláštera. V blíže neznámé době ve vsi vznikla tvrz připomínaná jako pustá v jediné zmínce z počátku šestnáctého století. Zanikla, nejspíše i se vsí, pravděpodobně během česko-uherských válek ve druhé polovině patnáctého století.[5] Podle Františka Dvorského byla vesnice vypálena až v roce 1545. Z původních 200 lidí zde nezůstal nikdo. Až po dlouhých 200 letech byla obec opětovně vystavěna. Ještě v roce 1628 se uvádí jakou část Smrku, kdy však je uvedena jako pustá vesnice. Obec byla znovu vystavěna až v roce 1712.[6] V roce 1748 se od farnosti ve Vladislavi odtrhly vesnice Střížov a Kojatín.[7] V roce 1834 získala obec pečeť a v roce 1879 byla ve vsi postavena kaple panny Marie.[8]

Do roku 1849 patřil Kojatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1962 patřil Kojatín pod Pozďatín a mezi lety 1962 a 1980 byla obec začleněna pod Smrk, následně se obec osamostatnila.[9][10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 118 116 102 114 123 123 151 135 134 124 129 74 87 87 85
Počet domů 15 15 17 16 19 19 29 31 31 31 29 35 36 38 43

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Kojatín
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ČSSD (37.77 %) ČSSD (25.0 %) KSČM (19.6 %) ANO (45.09 %) SPOLU (31.03 %)
2. ODS (22.22 %) TOP 09 (22.22 %) TOP 09 (17.64 %) ČSSD (11.76 %) ANO (25.86 %)
3. KSČM (13.33 %) VV (13.88 %) ČSSD (15.68 %) ODS (9.8 %) Piráti+STAN (15.51 %)
účast 80.36 % (45 z 56) 61.67 % (37 z 60) 73.91 % (51 z 69) 71.83 % (51 z 71) 82.19 % (60 z 73)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kojatín
2008[18] 2012[19] 2016[20] 2020[21]
1. ČSSD (52.5 %) ČSSD (36.36 %) ANO 2011 (20.83 %) ANO (25.53 %)
2. ODS (20.0 %) KSČM (15.15 %) KDU-ČSL (18.75 %) STAN+SNK ED (21.27 %)
3. KDU-ČSL (10.0 %) Pro Vysočinu (15.15 %) STO (12.5 %) ODS+STO (19.14 %)
účast 70.69 % (41 z 58) 56.25 % (36 z 64) 71.64 % (48 z 67) 69.86 % (51 z 73)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 65.08 %, tj. 41 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 45 ze 63 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 78.38 %, tj. 58 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 79.73 %, tj. 59 ze 74 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 78.87 %, tj. 56 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (19 hlasů). Volební účast byla 81.69 %, tj. 58 ze 71 oprávněných voličů.[24]

Doprava

Kolem vesnice vede železniční trať Křižanov–Studenec se zastávkou Kojatín. Na stavbu železnice byl využit také kámen vytěžený v místním lomu, který je dnes zatopený a jeho zachovalé okolí je vyhledáváno turisty.[25]

Pamětihodnosti

Přírodní zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Ladislav Hosák, Metoděj Zemek. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. Kapitola Kojatín – tvrz, s. 122. 
  6. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1908. 342 s. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 182–183. 
  7. ↑ PRUDÍK, Josef. Vladislav 1548–1948 – jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko. Vladislav: Místní národní výbor Vladislav, 1948. 102 s. S. 21. 
  8. ↑ Historie obce Kojatín [online]. Penzion u Holubů, 2004-08-20 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 127. 
  10. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 105. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Zatopené lomy: Vysočina. kawi.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-17. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj