Kobra indická

Jak číst taxoboxKobra indická
alternativní popis obrázku chybí
Kobra indická (Naja naja)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď korálovcovití (Elapidae)
Rod kobra (Naja)
Binomické jméno
Naja naja
L., 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobra indická (Naja naja) je druhem jedovatého hada, který žije v oblastech indického subkontinentu. Běžná velikost hada je 1,8 až 2,2 metru a může se dožívat věku až přibližně 24 let. Přezdívá se mu „brejlovec“, protože má na svrchní straně krku kresbu, která při jeho roztažení, cítí-li se had ohrožen, připomíná brýle. Patří k tzv. „velké čtyřce“, což jsou nejnebezpečnější hadi Indie.[2]

Vzhled

Dospělí jedinci jsou tmavě hnědí, tmavě olivoví až černí, s charakteristickou kresbou brýlí, která ale může někdy chybět. Díky ní si tato kobra vysloužila lidovou přezdívku „brejlovec“. Kresba brýlí na svrchní straně krku je dobře patrná především u mladších hadů. Na hřbetě je žluté a bílé tečkování, které se často prolíná do vzoru úzkých světlých příčných proužků. Spodní strana těla je šedá nebo žlutavá, s tmavým pruhem na spodní straně krku. Ve středu těla je 21–23 řad dorzálií.

Obvykle dorůstá velikosti mezi 1,8 až 2,2 metry.[2]

Rozmnožování

Kobra indická se rozmnožuje spojením samce a samice.[2] Je vejcorodá, během měsíců duben až červenec kladou samičky do podzemních děr mezi 12–20 vajíčky.[2] Oproti jiným hadům se částečně stará o nakladená vajíčka, které samice po nakladení ochraňuje před nebezpečím.[2] Místo snůšky opouští jen v honbě za potravou.[2] Malá háďata se narodí o 48–69 dní později (většinou okolo 50 dnech)[2] a měří mezi 20–30 centimetry.

Chování

V případě ohrožení se kobra charakteristicky postaví, zvedne první třetinu svého těla a roztáhne svá krční žebra potažená kůží.[2]

Nejvíce je aktivní v nočních hodinách,[3] kdy loví kořist. Kobra indická je schopný plavec a dobrý lezec.[3]

Jed

Kobra indická má malé a pevné přední jedové zuby.[4] U člověka uštknutí vypadá jako dva hluboké vpichy s množstvím drobných vpichů a okolním zarudnutím.[5]Jed kobry indické obsahuje silné postsynaptické neurotoxiny, blokující nikotinové receptory, dále také kardiotoxiny a cytotoxické složky.[4]Smrtelná dávka pro myš je asi LD50 sc 0,565 mg/kg.[6] Smrtelná dávka jedu pro člověka je asi 12 mg.[5] Jed působí převážně na dýchací soustavu.[5] Uštknutí samo o sobě není bolestivé, účinky jedu se ale na člověku začnou projevovat do několika minut. Nejprve se dostavuje bolest zasaženého místa a maximálně mírný otok, následně se ale objevuje ztráta síly v končetinách, zbělení obličeje a postupná paralýza. Hlava poklesne následkem ochabnutí krčního svalstva, zhoršuje se artikulace, dochází k samovolnému vytékání slin a pěny z úst. Dýchání a polykání je čím dal tím více obtížnější, až dojde k selhání dýchacího systému. Jedinou léčbu představuje podání protijedu.[5]

Jelikož kobra indická často loví drobné hlodavce, kteří žijí v blízkosti lidských sídel, vyskytuje se často v jejich okolí a může docházet ke vzájemných konfrontacím mezi lidmi a hady.[2][3] Úmrtnost na hadí uštknutí v Indii byla v roce 1953 odhadnuta na asi 15 000 lidí ročně, přičemž největší počet smrtelných uštknutí byl způsoben nejspíše právě kobrou indickou.[5] Novější průzkum z let 2001 až 2003 ukazuje, že v Indii dochází pravděpodobně až k 46 000 smrtelným incidentům ročně, z nichž 82–97 % se odehraje na venkově a 77 % z nich se vyskytuje mimo dosah zdravotnického zařízení.[7][8] Jenom v Tamilnádu zemře po hadím uštknutí až 10 000 lidí za rok.[9] V Indii žije téměř 300 různých druhů hadů, ale pouze čtyři z nich mají většinu útoků na svědomí, kam spadá i kobra indická. Tato kobra se řadí mezi tzv. velkou čtyřku nejnebezpečnějších indických hadů společně s bungarem modravým (Bungarus caeruleus), zmijí řetízkovou (Daboia russelli) a zmijí paví (Echis carinatus).[8][10][11]

Výskyt

Vyhýbá se aridním lokalitám, nalezena bývá v přírodních lesích, ale také na travnatých plochách v obdělávané krajině[2] a v blízkosti vesnic, často také v blízkosti rýžových polí. V Himálaji vystupuje kobra indická až do výšek okolo 4000 m n. m. Obývá většinu území Pákistánu, Indie, dále je možné se s ní setkat na území Srí Lanky, Bangladéše, Nepálu, Bhútánu a pravděpodobně žije i ve východní části Afghánistánu.[2]

Potrava

Žere hlodavce, žáby a ještěrky,[2] taktéž se udává, že konzumuje ptáky a jiné hady,[3] v mládí i hmyz. Svou kořist kobra uštkne a pak poblíž čeká, až její jed vyřadí nervovou soustavu oběti. Kořist je pak konzumována, podobně jako v případě všech ostatních hadů, v celku.[2]

Kobra indická pojídá hlodavce, člověkem obvyklé považované za škůdce a přenašeče nemocí.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian Cobra na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n RAMIREZ, Joel. Indian Cobra [online]. Animal Diversity Web [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d EOL: Naja naja - Indian Cobra [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BARCELOUX, Donald. Medical toxicology of natural substances : foods, fungi, medicinal herbs, plants, and venomous animals. Los Angeles: University of California, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-471-72761-3. S. 1052–1053. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e BÜCHERL, Wolfgang. Venomous animals and their venoms. 2. vyd. New York: Academic Press, 1971. 683 s. S. 25–26. 
  6. ↑ Naja naja [online]. The University of Adelaide [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MOHAPATRA, Bijayeeni; WARRELL, David A.; SURAWEERA, Wilson. Snakebite Mortality in India: A Nationally Representative Mortality Survey. PLoS Neglected Tropical Diseases. 2011-04-12, roč. 5, čís. 4, s. e1018. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1935-2735. DOI 10.1371/journal.pntd.0001018. PMID 21532748. (anglicky) 
  8. ↑ a b MEI, Lily. Indian Snakebite Project. School of Biomedical Sciences [online]. The University of Melbourne, 2021-01-13 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ VAIYAPURI, Sakthivel; VAIYAPURI, Rajendran; ASHOKAN, Rajesh. Snakebite and Its Socio-Economic Impact on the Rural Population of Tamil Nadu, India. PLoS ONE. 2013-11-21, roč. 8, čís. 11, s. e80090. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0080090. PMID 24278244. (anglicky) 
  10. ↑ What Is India's Big Four? [online]. World Atlas [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Gift der Brillenschlange ist entschlüsselt. www.n-tv.de [online]. ntv.de, 2020-01-06 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj