Knedlík

Knedlík
Základní informace
Místo původu Rakousko, Itálie a Německo
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Králičí stehno s omáčkou a knedlíkem
Guláš s knedlíkem
Čerstvý horký knedlík

Knedlík nebo též knedle je vařený pokrm vyrobený z těsta. Složení těsta se podle různých receptů velmi liší. Knedlíky mohou být bez náplně nebo s nejrůznější náplní. Formují se do tvaru koule nebo šišky a vaří se v osolené vodě nebo v páře.

Historie vzniku

Ve starověku i středověku se názvem knedlík označovaly kuličky či šištičky z nasekaného masa, které se smažily na sádle.[1] Zhruba od 17. století se začala využívat jako základ i mouka. Původně se pekly (šlo tedy o pečivo).[2] Na počátku 19. století nebyly knedlíky přílohou k masu, ale hlavním jídlem. Postupně vznikaly různé jejich varianty, používala se i rýže, různé náplně a tvary. A vznikaly i typické národní pokrmy, např. známé Vepřo knedlo zelo. O původ tradičních knedlíků se však neustále přou[zdroj⁠?!] Němci, Češi a Rakušané.

Druhy knedlíků

Existují desítky různých receptů; zde je výčet základních:

Základ mouka

  • jáhlový (jáhly, sůl, bezlepková mouka), vhodný pro dietu
  • houskový (mouka, rohlík, vejce, sůl, voda nebo sodovka), běžná příloha k masu
  • kynutý kvasnicový (mouka, mléko, vejce, kvasnice)
  • houskový kynutý práškem (mouka, rohlík,žloutek, mléko, prášek do pečiva, sůl)
  • houskový kvasnicový (mouka, droždí, cukr, sůl, rohlíky, voda)
  • tyrolský houskový (mouka, houska, cibule, slanina, mléko, vejce, sůl, pepř, petrželka)

Plněné

Špekové knedlíky
  • Ovocný knedlík plněný borůvkami z Deštného v Orlických horách.
    houbové (houby, mouka, sádlo, cibule, strouhanka, slanina, veka, mléko, vejce, pepř a sůl)
  • špekové (uzené, slanina, mléko, vejce, veka, mouka, muškátový květ, sůl a pepř)
  • bůčkové (varianta špekových)
  • ovocné (různé náplně)

Základ brambory

Plněné bramborové knedlíky
  • bramborové (brambory, mouka, škrobová moučka, sůl, vejce)
  • jemný bramborový (brambory, rohlíky, vejce, mouka, sůl)
  • šulánky (brambory, mouka, mléko či voda, sůl)
  • jihočeské drbáky (brambory, mouka jen na obalení)
  • jihočeské bosáky ze syrových a vařených brambor (trocha mouky, vejce, sádlo)
  • české chlupaté (brambory, mouka, vejce, sůl, sádlo, cibule)

Bez mouky

  • maďarský (veka, papriky, vejce, máslo, cibule, sůl a pepř)
  • strouhankový (strouhanka, vejce, máslo, mléko), varianta s bylinkami
  • švábské sýrové (veka, mléko, tvrdý sýr, vejce, cibule, petržel, máslo, lžička mouky)
  • játrové, přidávané do polévek
  • tvarohové

Odkazy

Reference

  1. ↑ FEYFRLÍKOVÁ, Monika. Kuchyně pozdního středověku. Praha: Grada Publishing, 2015. 88 s. ISBN 978-80-247-5431-4. S. 36. 
  2. ↑ HRDINOVÁ, Radka. Knedlíková historie. Příloha Víkend. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2013-03-06 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. ISSN 2787-950X. 

Literatura

  • Velká světová knedlíková válka. Který národ dělá ty nejlepší?. iDNES.cz [online]. 8. leden 2016. Dostupné online.
  • MÜLLEROVÁ, Eva. Zatracovaný, ale stále oblíbený knedlík. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 25. listopad 2008, čís. 44, s. 16–17. ISSN 1211-2119.

Související články

Externí odkazy

Zdroj