Kluky (Hradec Králové)

Kluky
Kluky, ulice prof. Smotlachy
Lokalita
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′30″ s. š., 15°50′35″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Hradec Králové
Kluky
Další údaje
Kód k. ú.	647225
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kluky (německy Kluk) jsou okrajové katastrální území města Hradce Králové rozkládající se mezi Novým Hradcem Králové, Třebeší a Roudničkou. Kluky nejsou samostatnou čtvrtí, spadají do místní části Nový Hradec Králové, včetně její komise místní samosprávy. V roce 2011 zde žilo v 501 domech celkem 1 968 obyvatel.^[1]

Historie

První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku 1451 pod názvem Kluk, což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený les. Současný název je úředně používán od roku 1923. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku.

V roce 1398 král Václav IV. daroval Hradci Králové osady Kluky, Třebeš a Hrdlořezy spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky Datlík a Cikán, které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547–1549 a 1620–1628). Během třicetileté války byla vesnice zcela vypálena.

Kluky byly původně přiděleny k farnosti kostela sv. Antonína v Mýtském Předměstí, po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého šoltyse. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko.

V roce 1849 vytvořily Roudnička a Kluky společnou politickou, ale ne katastrální obec. Také pozemky zůstaly odděleny. Majetek této obce sestával jen z domu č. 4 a pozemku o rozloze 12 hektarů 88 arů a 99 m². Na počátku 20. století měly samotné Kluky celkovou rozlohu 106 hektarů, 33 arů a 84 m².

V letech 1773–1900 Kluky nevykazovaly aktivní veřejný život, protože měly jen asi dvě desítky domů. V prvních dvaceti letech dvacátého století se však tato vesnice zdvojnásobila. Vznikly tady dvě restaurace – „U Cabicarů“ a „U Zubrů“, které se staly centrem kulturního a společenského života Kluků. Působila zde také ochotnická divadelní skupina „Dramatická společnost Vojan“, mládežnický spolek „Dobromil“, místní organizace baráčníků a malorolníků „Domovina“ a pak všechny tehdejší hlavní politické strany. Restaurace „U Cabicarů“ byla také sídlem novohradeckého pojištění zemědělských zvířat. V roce 1921 byla ves elektrifikována.

Po řadě konfliktů mezi občany obou osad, které byly primárně politické, se Kluky v roce 1924 staly nezávislou obcí se svou vlastní samosprávou. První komunální volby proběhly v Klukách 14. listopadu téhož roku. Ale nezávislost vesnice netrvala dlouho. Dne 1. dubna 1942 byl vytvořen tzv. Velký Hradec Králové a Kluky jsou od té doby jeho součástí.

Památky

• Zvonice s historickým křížem z roku 1869 (rekonstrukce z roku 1997)

• Novohradecký hřbitov (umístěný v Klukách, na hřbitově je mnoho historických náhrobků)

Demografie

Rok	1869	1890	1900	1910	1921
Počet obyvatel	164	164	172	296	316

Doprava

Do Kluků jezdí s asi hodinovým intervalem i vybrané spoje trolejbusové linky č. 1, tento úsek je unikátní tím, že zde není trolejové vedení a trolejbus je poháněn pomocí přídavného dieselagregátu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kluky na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluky na Wikimedia Commons

Zdroj