Kleofáš Hollman

Kleofáš Hollman
Narození 18. února 1865
Špindlerův Mlýn
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. července 1924 (ve věku 59 let)
Vrchlabí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Městský hřbitov ve Vrchlabí
Povolání architekt a starosta
Znám jako architekt, starosta
Významná díla Radnice v Rokytnici nad Jizerou, Kostel ve Strážném
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kleofáš Hollman (18. února 1865, Špindlerův Mlýn – 13. července 1924, Vrchlabí) byl český architekt, stavitel a starosta města Vrchlabí. Je nazýván "architektem města Vrchlabí"[1]

Životopis

matriční zápis o narození a křtu Kleofáše Hollmanna

Kleofáš Hollman se narodil roku 1865 ve vesničce Svatý Petr u Špindlerova Mlýna do rodiny truhláře Kleofase Hollmana staršího.[2] Získal inženýrský titul.[3] Jeho prvním projektem byla stavba nového Kablíkova mostu (Kablikbrücke) ve Vrchlabí roku 1895. Roku 1898 se do architektonické soutěže přihlásil znovu s dalším architektem Viktorem Krausem. Soutěž sice nevyhráli, ale Hollman s Krausem nadále spolupracoval, dokonce založili i firmu Kraus & Hollman.[4] První realizací se tedy stala stavba jednoho z městských domů ve Vrchlabí roku 1896, realizovaná s Krausem.[5] Velkou měrou se také podílel na architektuře dnes již zaniklého židovského hřbitova.[6]

Vlastnil také vodní elektrárnu ve Špindlerově Mlýně, která poháněla elektrický sáňkařský výtah.[7]

Roku 1923 byl zvolen starostou Vrchlabí.[1] Zemřel jako účastník průvodu během župní turnerské slavnosti 13. července 1924.

Dílo

  • Městský dům čp. 177, Vrchlabí (1896) – spolu s V. Krausem
  • Radnice, Rokytnice nad Jizerou (1903) – spolu s V. Krausem
  • Městský park, Vrchlabí (1903)
  • Přestavba Kulturního domu Střelnice, Vrchlabí (1903–4) – spolu s V. Krausem[8]
  • Evangelický kostel, Strážné (1904) – spolu s V. Krausem
  • Karosárna Petera, Vrchlabí (1906)[9]
  • Zhotovení kůru pro varhany, kostel svatého Petra, Špindlerův mlýn (1907)
  • Škola, Špindlerův mlýn (1908)
  • Fara, Dolní Lánov (1909)
  • Gymnázium, Vrchlabí (1909)
  • Vodní elektrárna
  • Menčíkova vila, Vrchlabí (1910)
  • Cukrárna, Cukrářská ulice, Vrchlabí (1912)
  • Obchodní a obytný dům H. Oesterreichera (dnes dětský domov), (1916)[10]
  • Banka Union, Krakonošovo náměstí, Trutnov
  • Evangelický kostel, Lánov (nerealizováno)

Galerie

  • Městský dům čp. 177, Vrchlabí

    Městský dům čp. 177, Vrchlabí

  • Radnice v Rokytnici nad Jizerou

    Radnice v Rokytnici nad Jizerou

  • Evangelický kostel ve Strážném

    Evangelický kostel ve Strážném

  • Průčelí gymnázia, Vrchlabí

    Průčelí gymnázia, Vrchlabí

  • Dům H. Oesterreichera, Vrchlabí

    Dům H. Oesterreichera, Vrchlabí

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Archivovaná kopie. belbo.blog.cz [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-21. 
  2. ↑ LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996 
  3. ↑ Archa Krkonoš - Autor - Hollmann Kleofas Ing. *. archakrkonos.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ LOUDA, Jiří. PROMĚNY NEJFREKVENTOVANĚJŠÍHO MOSTU. Puls [online]. Město Vrchlabí [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Cizí dům - Architektura českých Němců 1848–1891 | Architektur der Deutschen in Böhmen 1848–1891. cizidum.umprum.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hřbitovní stezka "Za pamětí Vrchlabí": Významné osobnosti města: Turistický portál Vrchlabí. www.mestovrchlabi.cz [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  7. ↑ Sáňkařská dráha Špindlerův Mlýn [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pamětihodnosti Vrchlabí [online]. Město Vrchlabí [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ignác Theodor Petera a synové,angl. sedlářství a karosárna [online]. ČVUT v Praze [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Cizí dům - Architektura českých Němců 1848–1891 | Architektur der Deutschen in Böhmen 1848–1891. cizidum.umprum.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj