Klentnice
Klentnice | |
---|---|
![]() Klentnice a Sirotčí hrádek, pohled z Děvína
| |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Mikulov |
Obec s rozšířenou působností |
Mikulov (správní obvod) |
Okres | Břeclav |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°50′41″ s. š., 16°38′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 486 (2023)[1] |
Rozloha | 7,69 km²[2] |
Katastrální území | Klentnice |
Nadmořská výška | 334 m n. m. |
PSČ | 692 01 |
Počet domů | 189 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Klentnice 24 692 01 Mikulov ou@klentnice.cz |
Starosta | Vladimír Slačík |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Klentnice
| |
Další údaje | |
Kód obce | 584541 |
Kód části obce | 66141 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Klentnice (jméno je v jednotném čísle, německy Klentnitz[4]) se nachází cca 4 km severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 486[1] obyvatel.
Název
Písemné doklady až do 19. století jsou německé, německé jméno nicméně zřejmě vzešlo z původního českého Klementice odvozeného od osobního jména Klement. Výchozí tvar Klementici pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Klementovi lidé". Podoba Klentnice, která se do písemných záznamů dostala až v 19. století, vznikla z německé a zprvu byla v množném čísle. Od roku 1958 je jméno Klentnice v čísle jednotném.[5]
Historie obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332 (Glemptitz). V roce 1575 ji získala spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí Mikulova.[6]
Počet obyvatel
Sčítání lidu[7] | Obyvatelé celkově | Národní příslušnost | ||
Rok | Němci | Češi | jiné | |
1793 | 405 | - | - | - |
1836 | 437 | - | - | - |
1869 | 434 | - | - | - |
1880 | 494 | 494 | 0 | 0 |
1890 | 446 | 436 | 8 | 2 |
1900 | 525 | 523 | 2 | 0 |
1910 | 609 | 607 | 2 | 0 |
1921 | 630 | 615 | 2 | 13 |
1930 | 556 | 552 | 0 | 4 |
Podle posledního sčítání lidu bylo v obci Klentnice registrováno 155 adres a 167 domácností, počet obyvatel 555. Z celkového počtu obyvatel bylo žen 328 a mužů 227 (pod 15 let dívek 25 a chlapců 37).
Pamětihodnosti
Kulturní památky
- Kostel svatého Jiří – barokně klasicistní stavba od Jana Karla Hromádka z let 1783–1785 s vnitřní výzdobou sochaře Ondřeje Schweigla a malíře Josefa Winterhaldera.
- zřícenina hradu Sirotčí hrádek na vápencovém bradle nad obcí
- bývalá fara vedle kostela, nyní kavárna
- sochy svatého Leonarda, Floriána, Jana Nepomuckého
Přírodní památky
- Národní přírodní rezervace Růžový vrch.
- Přírodní památka Kočičí skála
- Přírodní památka Kočičí kámen
- památná lípa v centru obce
Galerie
-
centrum, pohled ze Stolové hory
-
kostel svatého Jiří
-
obecní úřad
-
bývalá fara
-
Café Fara
-
Klentnická lípa,
památný strom -
zřícenina Sirotčí hrádek
-
hřiště, hasičské závody 2014
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 395.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 395.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klentnice na Wikimedia Commons
- Klentnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce