Klementina Burgundská

Klementina Burgundská
	hraběnka flanderská a z Lovaně, vévodkyně dolnolotrinská
Narození	1078
Úmrtí	1133
Manželé	Robert II. Flanderský; Geoffroy I. Brabantský
Potomci	Vilém; Balduin VII. Flanderský; Joscelin z Lovaně
Otec	Vilém I. Burgundský
Matka	Štěpánka
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klementina Burgundská (1078–1133)^[1] byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.

Život

Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte Viléma a Štěpánky, dcery Adalberta Lotrinského. Kolem roku 1090^[2] byla provdána za budoucího flanderského hraběte Roberta. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.

Rytířský^[3] hrabě Robert považoval za svou povinnost udržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu papeže Urbana II. a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.^[4] Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou^[1] a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím. Roku 1097 údajně vzpomínala kterak Duch svatý přesvědčil hraběte Roberta, aby se vydal potírat proradné Turky ozbrojenou silou.^[5]

Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále^[6] a krále francouzského.^[7] Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského Ludvíka VI. proti Theobaldovi z Blois. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.

Okolo roku 1121^[8] se Klementina znovu provdala za ovdovělého Geoffroye z Lovaně a porodila mu syna Joscelina. Zdá se, že zemřela po roce 1133.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b http://fmg.ac
↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06.
↑ FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Praha: Vyšehrad, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7021-897-6. S. 96–97. Dále jen Rytíři a rytířství ve středověku.
↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 30. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi.
↑ TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 78.
↑ DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)
↑ HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky)
↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-24.

Literatura

LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy)
NICHOLAS, Karen S. Countesses as Rulers in Flanders. In: EVERGATES, Theodore. Aristocratic women in medieval France. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1999. ISBN 0-8122-1700-4. S. 111–137. (anglicky)