Klášter Jędrzejów
| Klášter Jędrzejów | |
|---|---|
 Konventní kostel
| |
| Lokalita | |
| Stát |
 Polsko
|
| Místo | Jędrzejów |
| Souřadnice | 50°38′18″ s. š., 20°18′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | cisterciácký |
| Zakladatel | Jaksa Gryfita |
| Založení | 1140, druhé 1945 |
| Zrušení | 1810 |
| Mateřský klášter | Morimond |
| Odkazy | |
| Kód památky | 110 z 1932-01-30, 191 z 1967-02-11, A.99/1-6 z 2008-06-25 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter Jędrzejów, původně latinsky Morimondus minor, později Andreovia (polsky Arcyopactwo cystersów w Jędrzejowie, česky Ondřejov), je významný cisterciácký klášter v polském městě Jędrzejówě, ve Svatokřížském vojvodství, pocházející z morimondské filiační řady.
Historie
Klášter jako svou fundaci založil leník zdejšího panství Jaksa Gryfita roku 1140 při svém sídle (tvrzi) a při starším kostele sv. Vojtěcha, který počátkem 12. století konsekroval krakovský biskup Maurus. První mniši přišli na místo roku 1144 z kláštera v Morimondu v čele s opatem Nicolasem a s pozdějším hnězdenským arcibiskupem Janíkem. Byli v pořadí 21. morimondskou filiací. Usadili se při prameni říčky Bílé Nidy (Biala Nida) v údolí zvaném Brźeznica, které bylo později zčásti zastavěno městem Jędrzejów. Nový klášterní kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie vysvětil cisterciácký mnich a biskup Wincenty Kadłubek roku 1210. Tento biskup zde byl pohřben v chóru kostela, jeho náhrobní deska se nedochovala. Od počátku 17. století byl v klášteře uctíván jako ctihodný muž, roku 1764 byl prohlášen za blahoslaveného a roku 1934 kostel přesvěcen jeho jménem.
Při kolonizaci ve 13. století začali mniši klášter nazývat Jędrzejów (Ondřejov) podle apoštola Východu svatého Ondřeje, aby jej přiblížili zdejším osadníkům.
Klášter byl v roce 1800 zrušen, poté co byl zasažen požárem a shořela klášterní knihovna. V roce 1831 byly klášterní budovy adaptovány na vojenskou nemocnici a v roce 1855 zde dožil poslední mnich Wilhelm Olawsky. V roce 1945 se cisterciáčtí mniši vrátili a roku 1953 byla jejich komunita povýšena na priorát (převorství). V roce 1989 mu byl vrácen statut opatství. Od roku 2013 se klášterní kostel opravuje.
Architektura
Románské a gotické základy konventu s ambitem jsou cenným příkladem importu burgundského vzoru cisterciácké klášterní architektury, zejména půdorys kostela založený na principu skladby modulů jednotného měřítka[1]. Dochovaly se detaily konstrukce kostela (sloupy), kapitulní síně, jeden románský portál a románský svorník. Byly doplněny přístavbami z období baroka, od 17. do 1. poloviny 18. století, kdy byla dovršena přestavba dvouvěžového průčelí baziliky se sochami cisterciáckých patronů v nikách, kruchta s varhanami, boční portál a zvonice. Věže kostela, pobořené již roku 1914, byly dostavěny po 2. světové válce.
Odkazy
Reference
- ↑ Sobkowicz, Cystersi w średniowiecznej Polsce, 1991, s. 54
Literatura
- Krystyna Sobkowicz: Cystersi w średniowiecznej Polsce: kultura i sztuka, katalog výstavy. Państwowe Wydawnictwo Nauk Warszawa, 1991
- Daniel Olszewski: Cystersi w Polsce: w 850-lecie fundacji opactwa jędrzejowskiego. Wydawnictwo Jedność, 1990
- Cystersi misjonarze Europy: Jędrzejów, Koprzywnica, Sulejów, Wąchock, (sborník příspěvků z vědecké konference, konané v Kielcích 17.-18. září 1994. Regionalny Ośrodek Studiów i Ochrony Środowiska Kulturowego przy współpracy z Kieleckim Towarzystwem Naukowych i Instytutem Historii Wyższej Szkoły Pedagogicznej w Kielcach, Instytut Historii Regionalny Ośrodek Studiów i Ochrony Środowiska Kulturowego, 1994
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter Jędrzejów na Wikimedia Commons
