Klášter Hradiště nad Jizerou

Klášter Hradiště nad Jizerou
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Klášter Hradiště nad JizerouVlajka obce Klášter Hradiště nad Jizerou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Mnichovo Hradiště
Obec s rozšířenou působností Mnichovo Hradiště
(správní obvod)
Okres Mladá Boleslav
Kraj Středočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°31′24″ s. š., 14°56′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 007 (2023)[1]
Rozloha 4,62 km²[2]
Katastrální území Klášter Hradiště nad Jizerou
Nadmořská výška 228 m n. m.
PSČ 294 15
Počet domů 358 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Klášter Hradiště nad Jizerou 2
294 15 Klášter Hradiště n.Jiz.
ou@klasterhradistenj.cz
Starosta Jiří Navrátil
Oficiální web: www.klasterhradistenj.cz
Klášter Hradiště nad Jizerou
Klášter Hradiště nad Jizerou
Další údaje
Kód obce 536024
Kód části obce 65510
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Klášter Hradiště nad Jizerou (německy Kloster an der Iser) se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský, necelé 2 km západně od města Mnichovo Hradiště. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. U obce se nachází soutok Zábrdky s Jizerou.

Historie

Pohled na Klášter od silnice č. 268

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1144.[4]Husitské oddíly, táhnoucí z Hradecka na pomoc Praze, ohrožené křižáky, sem přitáhly 30. dubna 1420 pod vedením Hynka Krušiny z Lichtenburka a zdejší sídlo mnichů vypálily. Klášterní statky zabral Jan z Vartenberka na Ralsku. Více než sto let, až do druhé poloviny šestnáctého století, zůstal klášter v troskách.

Roku 1570 přišel Jiří z Labouně, který zde začal stavět zámek v renesančním stylu. Za krátkou dobu přešel nový zámek do rukou Václava Budovce z Budova, který zde rovněž provedl některé stavební úpravy. Z té doby pochází brána zámku v typickém renesančním provedení. Dne 21. června 1621 byl Budovec z Budova popraven v Praze na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Novým majitelem zámku se stal Albrecht z Valdštejna. Jeho příbuzní podrželi zámek i po jeho smrti a po celé 18. století.

V roce 1852 byl v zámku umístěn pivovar, roku 1869 zámek postihl požár a budova pak byla plně přizpůsobena potřebám pivovaru. Ke konci 19. století pivovar Klášter patřil mezi sedm největších pivovarů v českých zemích.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[8]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]

Rok 1932

Ve vsi Klášter Hradiště nad Jizerou s 1150 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11] poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, sbor dobrovolných hasičů, bednář, cihelna, cukrář, obchod s droždím, elektrický podnik, galanterie, 3 holiči, 3 hostince, kapelník, knihař, 2 koláři, konsum, 2 kováři, 3 krejčí, malíř, 2 mlýny, modistka, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, pivovar Klášter, pokrývač, porodní asistentka, 2 povozníci, 4 řezníci, sedlář, sladovna, 6 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, 2 trafiky, 4 truhláři, 2 zámečníci.

Hospodářství

V obci se vyrábí klášterské pivo.[zdroj?]Pivovar Klášter patří do pivovarské skupiny Pivovary Lobkowicz Group.

Doprava

Obcí prochází silnice II/268 Mimoň – Ralsko – Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Horní Bousov. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti tři kilometry ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova. V obci měly zastávku v pracovních dnech května 2011 tyto příměstské autobusové linky:

  • Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště-Mimoň (3 spoje tam i zpět),
  • Mnichovo Hradiště-Klášter Hradiště nad Jizerou-Mladá Boleslav (7 spojů tam, 9 spojů zpět),
  • Mnichovo Hradiště-Jivina-Cetenov,Hrubý Lesnov (4 spoje tam i zpět),
  • Mnichovo Hradiště-Dolní Krupá-Rokytá (4 spoje tam, 5 spojů zpět) a
  • Mnichovo Hradiště-Mukařov,Vicmanov (4 spoje tam i zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus).

Sport a rekreace

  • Letní koupaliště[12] s kempem a občerstvením je otevřeno od června do září.
  • Fotbalový klub SK Klášter Hradiště hraje na vlastním hřišti poblíž koupaliště.
  • Hasičský sport se provozuje na regionální úrovni.
  • V okolní krajině jsou rozmístěny desítky soch vyrobených během sochařských sympozií.
  • Centrum obce je důležité východisko značených turistických cest a cyklostezek do regionu Podralsko.

Pamětihodnosti

Galerie

  • Kostel Narození Panny Marie
    Kostel Narození Panny Marie
  • Pivovar Klášter – nádvoří někdejšího kláštera a zámku
    Pivovar Klášter – nádvoří někdejšího kláštera a zámku
  • Pivovar Klášter, v popředí pomník obětem první světové války
    Pivovar Klášter, v popředí pomník obětem první světové války

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 134. 
  5. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 568. (česky a německy)
  12. ↑ Koupaliště Klášter Hradiště. www.koupani.cz [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

Zdroj