Kino Ponrepo
| Kino Ponrepo | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa |
ulice Bartolomějská 11, 110 00 Praha 11, Praha,  Česko
|
| Ulice | Bartolomějská 11 |
| Souřadnice | 50°4′59,34″ s. š., 14°25′2,64″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | https://nfa.cz/cs/kino-ponrepo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kino Ponrepo je kino Národního filmového archivu (NFA), které se od roku 1996 nachází v prostoru refektáře Konviktu v Bartolomějské 11 v Praze 1. Na rozdíl od běžných kin promítá archivní české i zahraniční filmy.
Historie
Kino Ponrepo bylo založeno Československým filmovým ústavem 1. ledna 1965, kdy zahájilo provoz v kinosálu Hotelu Belveder v Letohradské 2 v Praze 7. Kino bylo pojmenováno na památku průkopníka české kinematografie Viktora Ponrepa, který provozoval v Praze první biograf.
Nejednalo se o klasické kino, neboť uvádělo filmy z filmotéky Čs. filmového ústavu díky jeho členství Mezinárodní organizace filmových archivů (FIAF), a nikoliv filmy z běžné sítě distribučních kin. Vstup do Ponrepa byl podmíněn a vázán členskou legitimací a jeho program se denně měnil.
Prvním promítaným filmem byl 1. ledna 1965 v 15 hodin film Babička uvedený u příležitosti 90. narozenin herečky Terezie Brzkové, filmové představitelky babičky. První cyklus nazvaný „Herecké osobnosti světové kinematografie“ zahájilo Kino Ponrepo 5. ledna 1965 v 17 hodin.[1]
„Kino Ponrepo má v řadě běžných kin výjimečné, svérázné postavení. Svou dramaturgií je zaměřeno na diváka, který nechodí do kina jenom za pouhou zábavou, nýbrž i za poučením a za možností porovnávat moderní současnou filmovou tvorbu s díly staršího data, často už i zapomenutými. Kino Ponrepo se tedy řadí po bok kinům náročného diváka, kinům filmových klubů a dalším podobným zařízením, která svým repertoárem vhodně doplňuje. Nemá snadnou úlohu, Je často odkázáno na výběr z filmů, které pro své stáří či pro vzácnost původu nejsou dobré technické kvality nebo jsou dokonce neúplné,“ stálo v programu kina na podzim roku 1966.[2]
Promítání archivních filmů začínalo úvodem s postavičkou skládající poklonu. Ta symbolizovala majitele prvního pražského kina Viktora Ponrepa, který sám prodával vstupenky a návštěvníky vítal uctivou poklonou a osobně je uváděl na místa. Protože se při větší návštěvnosti nemohl se všemi rozloučit osobně, dal si natočit krátký filmový snímek, který promítl vždy na konci programu. Na plátně se tak objevil majitel kina, který se loučí s publikem mnohonásobnou poklonou.[3]
Kino Ponrepo připravovalo kromě promítání také malé výstavy k hereckým či filmovým jubileím.
V březnu 1985 se kino Ponrepo přesídlilo do prostor bývalého kina Letná ve Veletržní 61 v Praze 7. Provoz v nové promítací síni zahájil slavnostně film režiséra Karla Zemana Vynález zkázy dne 21. března 1985.[4]
Od roku 1996 provozuje Kino Ponrepo Národní filmový archiv v prostoru refektáře Konviktu v Bartolomějské 11 v Praze 1.
Reference
- ↑ Kino Ponrepo. Filmové informace. Praha: Československý státní film, 1964-12-23, roč. 15, čís. 52, s. 2.
- ↑ Co hrajeme v. Kino Ponrepo. Čs. filmový ústav, 1966-10-01, čís. 10-12.
- ↑ Vy se ptáte, my odpovídáme. Zápisník. 1986-03-22, roč. 30, čís. 7, s. 54.
- ↑ Nové Ponrepo. Kino. 1985-04-16, roč. 40, čís. 8, s. 40.
Externí odkazy
