Kišomaru Uešiba

došu Kišomaru Uešiba, sensei
Narození 27. června 1921
Ayabe
Úmrtí 4. ledna 1999 (ve věku 77 let)
Tokio
Příčina úmrtí selhání dýchání
Alma mater Univerzita Waseda
Waseda University Junior and Senior High School
Tokyo Metropolitan Shinjuku High School
Povolání aikidóka
Ocenění zlatá medaile Sports Merit Award
medaile s modrou stuhou cti
Třetí řád posvátného pokladu
Předchůdce Morihei Uešiba
Následovník Moriteru Uešiba
Oponenti Koiči Tohei a Noriaki Inoue o titul druhého došu.
(Nejde mluvit o oponenství v pravém slova smyslu.)
Děti Moriteru Uešiba
Rodiče Morihei Uešiba
Hatsu Uešibová
Příbuzní Kuniharu Uešiba (bratr)

Takemori Uešiba (bratr) Macuko Uešibová (sestra) Micuteru Uešiba (vnuk) Hiroteru Uešiba (pravnuk)

Noriaki Inoue (bratranec)
Funkce dōshu (od 1969)
Citát
„Jemné působení ki je mateřským zdrojem, který ovlivňuje změny dechu. Je také zdrojem bojového umění jako lásky. Když člověk sjednotí mysl a tělo pomocí ki a projeví ai-ki (harmonii ki), spontánně nastanou jemné změny v síle dechu a „waza“ (správná technika) volně plyne.“
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kišomaru Uešiba (27. června 1921 Ajabe4. ledna 1999 Tokio[1]) byl japonský aikidista a druhý došu (hlava stylu) aikido. Byl synem zakladatele aikida Moriheie Uešiby, který ho aikido naučil.[2]

Raný život

Kišomaru Uešiba se narodil v Ayabe roku 1921, jako čtvrté dítě Moriheie Uešiby a Hatsu Uešibové.[2] Rok předtím zemřeli oba synové Moriheie Uešiba. Jediným sourozencem Kišomara, který v tu dobu žil, byla jeho sestra. V tom samém roce se odehrál první incident Omoto-kyo (sekta v které byl jeho otec).[3]

Během dětství Kišomara Uešiby, žila jeho rodina ve velmi úzkém spojení s vedením náboženství Omoto-kyo v Ayabe. V tomto období byl jeho otec Morihei Uešiba hlavou Compost Group of the Organic Garden of Omoto-kyo[4], a zároveň vyučoval Aikidžudžucu v dojo (místo kde se cvičí bojová umění) pojmenovaném “Ueshiba Juku”. K tomu dále vedl výuku místního hasičského sboru, ale také organizoval ochranu Onisaburo Degučiho (Moriheiův duchovní učitel) jako osobní strážce.

V roce 1927 se jeho rodina odstěhovala do Tokia, kde během několika let dočasně bydlela v různých lokalitách města.[3] V roce 1931 otevřel Morihei Uešiba Kobukan Dojo. Z Kobukan Dojo se později stalo Aikikai Hombu Dojo (ústřední aikido dojo organizace aikikai). Morihei Uešiba učil nejen v tomto dojo, ale i v mnoha jiných, také mimo Tokio.

V dospělosti

V průběhu druhé světové války, která pro Japonsko začala v roce 1941, po útoku na Pearl Harbor, se Kišomaru Uešiba, spolu s Kisaburem Osawou a Koičim Toheiem, stal odpovědným za chod Kobukan dojo, protože většina žáků musela odejít na frontu. Jeho ředitelem se stal až roku 1948.[2] V tu dobu již byl označován jako Waka sensei (Mladý učitel, v současnosti je tak označován Mitsuteru Uešiba), což mu umožnilo možnost získat titul došu.[5] Dalším kandidátem na tento titul byl Noriaki Inoue[6] či Koiči Tohei.[5] Provozovat dojo bylo složité z důvodu bombardování Tokia a také z důvodu, že do dojo bylo nastěhováno 30 rodin, které ve válce přišly o svůj domov.[2]

V roce 1951 se narodil Kišomaruovi syn Moriteru Uešiba, který v současnosti vede Hombu dojo a je současným došuem.[2][3] V roce 1957 Kišomaru Ueshiba publikoval svou první knihu o Aikidu. V roce 1961 byl jmenován prezidentem Celojaponské federace aikido univerzity,[2] a o tři roky později (1964) poprvé vycestoval do zahraničí, nejprve do Spojených států amerických, kde jednu z jeho ukázek patrně viděl herec Steven Seagal. Roku 1967 byl jmenován ředitelem Aikikai foundation.[2][3]

Když Morihei Uešiba roku 1969 zemřel, stal se Kišomaru jeho následovníkem (druhým došu[2]) a to díky Koiči Toheiovi, který odmítl titul došu ve prospěch Kišomara na žádost Moriheie Uešiby, který na smrtelné posteli řekl Toheiovi ať pro Kišomara udělá co půjde.[7] Kišomaru pokračoval v propagaci Aikida na mezinárodního úrovni.

S Koiči Toheiem později došlo k neshodě ve výuce v Hombu dojo v procvičování energie Ki na kterou Tohei přikládal velký důraz. Po neshodách Tohei opustil Hombu dojo a vytvořil vlastní organizaci Ki aikido (Shin Shin Toitsu Aikido – společnost Ki).[7] Aikikai pod vedením Kišomarua měla menší interakci s Noriakim Inouem, se kterým se v minulosti neshodl Morihei Uešiba.[6]

V roce 1976 se stal ředitelem IAF (mezinárodní federace aikido) a o deset let později obdržel od japonské vlády medaili s modrou stuhou cti. Roku 1995 získal od japonské vlády ocenění "Třetí řád posvátného pokladu".[2]

Smrt

Kišomaru Uešiba sensei zemřel 4. ledna 1999 v tokijské nemocnici na selhání dýchací soustavy.[8] Po jeho smrti se stal třetím došuem jeho syn Moriteru Uešiba. Posmrtně také obdržel od japonské vlády soudní hodnost vrchního pátého stupně.[2]

Publikace

  • Duch Aikido
  • UESHIBA Kisshōmaru, UESHIBA Moriteru: Nejlepší aikido – základy. Kodansha, 2002, ISBN 4-7700-2762-1

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kisshomaru Ueshiba na anglické Wikipedii, 植芝吉祥丸 na japonské Wikipedii a Kishōmaru Ueshiba na francouzské Wikipedii.

  1. Kisshomaru Ueshiba Biography. pantheon.world [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j Doshu's Biography - Aikikai Foundation. www.aikikai.or.jp [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Biography of Kisshomaru Ueshiba, Second Doshu of Aikido [online]. 2014-04-18 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Osensei Morihei Ueshiba. www.zsriegrova.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  5. a b An Overview of Koichi Tohei’s Early Aikido Career by Stanley Pranin – Aikido Journal [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Noriaki Inoue - Aiki Budo Master. Aikido Health Centre [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. 
  7. a b Lineage – Master Koichi Tohei – Aikido Community. aikidocommunity.org.au [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. 
  8. Kisshomaru Ueshiba Biography. pantheon.world [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
Došu
Předchůdce:
1. došu Morihei Uešiba

2. došu Kišomaru Uešiba
Nástupce:
3. došu Moriteru Uešiba

Zdroj