Kestřany (dolní tvrz)

Kestřany (dolní tvrz)
Dolní tvrz
Dolní tvrz
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 14. století
Další majitelé páni ze Švamberka
Poloha
Adresa Kestřany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°16′13,3″ s. š., 14°4′30,08″ v. d.
Kestřany (dolní tvrz)
Kestřany (dolní tvrz)
Další informace
Kód památky 34860/3-2544 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Areál zámku a dvou tvrzí v Kestřanech)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní tvrz v Kestřanech je součástí historického areálu tvořeného horní tvrzí, barokním zámkem a hospodářskými budovami. Nachází se asi osm kilometrů jihozápadně od Písku. Celý areál je chráněn jako kulturní památka.[1] Dolní tvrz je situována v rovinné poloze vpravo od průjezdní komunikace, která dělí celý objekt na východní a západní část.

Historie

Dolní tvrz je z obou dochovaných kestřanských tvrzí menší a mladší. Na konci čtrnáctého století ji postavili synové Mikuláše z Kestřan, řečeného Baroch, který byl vnukem Alberta z Kestřan, spolu s Matějem Brusem z Kovářova.[2] Mikuláš Barocha v držení tvrze vystřídal Ctibor Baroch, který zemřel v době vlády krále Ladislava. Jeho synem byl Mikuláš Baroch, jenž dolní tvrz v roce 1475 prodal Bohuslavovi z Kestřan, kterému patřila horní tvrz. V roce 1491, když kestřanské panství kupoval Jindřich ze Švamberka, byla dolní tvrz označena jako pustá. Jindřich III. starší ze Švamberka ji nechal opravit a zřídil v ní pivovar připomínaný v roce 1553. Od té doby už sloužila pouze k hospodářským účelům.[3]

Stavební podoba

Dolní tvrz byla postavena v rovinatém terénu obklopeném mokřinami. Jejím jádrem z konce čtrnáctého století je hranolová obytná věž a k první stavební fázi patřila pravděpodobně také věžovitá brána. Nejspíše ve druhé polovině patnáctého století proběhla pozdně gotická přestavba, během které bylo postaveno nové opevnění včetně okrouhlé věže v severozápadním nároží, do níž se vstupovalo portálem z hradebního ochozu. Ve stejné době byla k jižní a východní hradbě přistavěna nová palácová křídla.[4]

Obytná věž má obdélný půdorys. Původně se do ní vstupovalo z jižní strany vchodem v úrovni prvního patra a hlavní obytné prostory bývaly ve druhém a třetím patře, kde se dochovaly okna se sedátky a torza prevétů. Celá věž bývala plochostropá, ale přízemí bylo při pozdněgotické přestavbě dodatečně zaklenuto valenou klenbou.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-30]. Identifikátor záznamu 146599 : Tvrz – dvě tvrze a areál zámku. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kestřany – dolní tvrz, s. 106–108. 
  3. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Kestřanské tvrze, s. 243–244. 
  4. ↑ a b DURDÍK, Tomáš; ADÁMEK, Jan; FRÖHLICH, Jiří; CHOTĚBOR, Petr. Vybrané středověké památky Prácheňska. Praha: Unicornis, 1998. 54 s. (Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností; sv. 6). ISBN 80-901258-9-1. Kapitola Staré Kestřany, s. 26. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Kestřanské tvrze, s. 240–246. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj