Kerns

Kerns
Hlavní ulice Dorfstrasse v Kerns
znak
Poloha
Souřadnice	46°54′10″ s. š., 8°16′35″ v. d.
Nadmořská výška	564 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Obwalden
Kerns Kerns, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	92,58 km²
Počet obyvatel	6 337 (2018)[1]
Hustota zalidnění	68,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kerns.ch
PSČ	6064 Kerns 6066 St. Niklausen 6067 Melchtal 6068 Melchsee-Frutt
Označení vozidel	OW
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerns je obec ve švýcarském kantonu Obwalden. Leží přibližně 2 kilometry severovýchodně od hlavního města kantonu, Sarnenu, v nadmořské výšce 564 metrů. Žije zde přibližně 6 300^[1] obyvatel.

Geografie

Obec leží nedaleko hlavního města Sarnenu v nadmořské výšce 564 metrů, nejvyšší hora je Rotsandnollen (2700 m). Obec Kerns je se svou rozlohou 9 254 ha největší ze sedmi obcí kantonu Obwalden. Zároveň je dle rozlohy 52. největší obcí Švýcarska. K obci patří jezera Melchsee, Tannensee a Blausee a malá jezírka Gerzensee a Blindseeli v tzv. Kernském lese (Kernwald). Na okraji katastru se nachází také jezero Wichelsee. Západní hranici obce tvoří z velké části tok řeky Grosse Melchaa.

Pouze 2,5 % rozlohy celé obce tvoří osídlená půda. Velkou část území obce, 28,8 %, pokrývají lesy a lesní porosty. Téměř polovina území obce, přesně 46,7 %, je využívána pro zemědělství, často jako vysokohorské pastviny. 21,9 % tvoří neproduktivní oblasti, většinou hory a jezera.

Ke Kernsu patří místní části Dorf, Dietried, Halten, Melchtal, Siebeneich, St. Niklausen a Sand/Wisserlen. Pod Kerns patří také středisko letních a zimních sportů Melchsee-Frutt, nacházející na samém jihu katastru, přibližně 14 kilometrů od centra obce.

Obec Kerns sousedí na severu s obcí Ennetmoos, na severovýchodě s Dallenwilem, na východě s Wolfenschiessenem (všechny z kantonu Nidwalden), na jihovýchodě s Innertkirchenem, na jihu s Haslibergem (obě kanton Bern), na jihozápadě s Lungernem, na západě se Sachselnem, na severozápadě se Sarnenem a na severoseverozápadě s Alpnachem.

Historie

Kerns se poprvé objevuje v roce 1036 v soupisu pozemkové držby Lenzburgu ve středním Švýcarsku jako Chernz.^[2] Farní kostel svatého Galluse (ecclesia de chernen), zmiňovaný v roce 1173, je základovou stavbou z 11./12. století. Další budovy pocházejí z 15. a 16. století, novou budovu postavil v letech 1761–1768 Jakob Singer. Po požáru roku 1813 byly chór a věž v letech 1814–1816 přestavěny Josefem Singerem. Práva na kostel a jeho majetek měly benediktinské kláštery Beromünster, Muri a St. Blasien. V roce 1367 prodal Beromünster svůj statek v Kernsu s patronátním právem ke kostelu klášteru Engelberg. V roce 1464 byly církevní právo a kolatura převedeny na náboženskou obec, tzv. Kirchgenossengemeinde, která byla od pozdního středověku základní politickou a hospodářskou organizační formou v Kernsu. Spojovala úkoly družstva (korporace), občanské obce (od kantonální ústavy z roku 1867 totožné označení pro církevní družstevní obec), církevní obce (institucionalizované až v roce 1970) a občanské obce zavedené v roce 1850. Od roku 1850 se skládá ze všech osob, které mají právo volit do zemského sněmu, mají právo užívat obecní majetek (podmínka zrušena v roce 1902) a mají bydliště v obci. Nejpozději od počátku 15. století vystřídala farní družstva samostatná alpská družstva. Z toho se vyvinula dnešní složitá komunální struktura Kernsu s nezávislými institucemi korporace, horských družstev a občanského společenství na jedné straně a společenství obyvatel a církve (od roku 1970) na straně druhé, které spravují stejní radní. Reformovaní obyvatelé Kernsu patří k evangelické reformované farnosti Obwalden, která byla založena v roce 1907.^[2]

Až do pozdního středověku převládalo v Kernsu zemědělství a pastevectví. Až do raného novověku (17. století) se pastevectví zintenzivnilo a zkomercionalizovalo s vývozem skotu a koní až do Lombardie (Como, Varese, Milán). Kromě toho se rozvíjela drobná řemesla, podomní a vesnická výroba: těžba železné rudy (důl Melchtal 15. až 17. století), vápna v Dietriedu (nejpozději od roku 1518) a sádry ve Wisserlenu (nejpozději od roku 1741). V roce 1828 založila továrna na slámu ve Wohlenu (kanton Aargau) školu pletení; v letech 1864 až 1877 se podomácku vyráběla látka tzv. Hüteln (z ovesné a žitné slámy). Od roku 1895 se k výrobě elektrické energie využívá vodní síla a v roce 1905 byla ve Wisserlenu postavena první elektrárna, která zásobovala elektřinou šest ze sedmi obcí Obwaldenu. Tovární průmysl se prosadil v roce 1907, kdy byla v Dietriedu založena továrna na nábytek, a v roce 1936, kdy byla postavena továrna na těstoviny. Díky ekonomickému rozvoji kantonu se v obchodní a průmyslové zóně Sand/Wisserlen od 50. let 20. století usazovaly firmy především z kovoprůmyslu a elektroniky (výroba hodinek Zodiac od roku 1970). Grand Hotel Burgfluh, postavený v letech 1907–1908 architektem Karlem Kollerem, pochází z raných dob hotelnictví. V letech 1937–1972 jej provozovaly sestry dominikánky z Bethanien jako lázeňský hotel, od té doby je využíván soukromě. Turistickou atrakcí je takzvaný Vysoký most (Hohe Brücke, postavený v roce 1943) v Dietriedu, který vede přes téměř 100 metrů hlubokou soutěsku Melchaaschlucht.^[2]

Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 6380 obyvatel.^[3]

Vývoj populace

Počet obyvatel obce v letech 1758–1850 výrazně vzrostl (+48,0 %). Důvodem byl silný přebytek narozených dětí. V letech 1850 a 1910 byl počet obyvatel téměř stejný (+1,2 %). V mezidobí se pohybovala dokonce pod těmito hodnotami, a to i přes zřetelný přebytek narozených dětí. Důvodem bylo silné vystěhovalectví do průmyslových oblastí Švýcarska a emigrace do zámoří. Již 100 let (od roku 1910) počet obyvatel postupně stoupá. Za 50 let od roku 1910 do roku 1960 o 1 013 osob, tj. o 39,9 %, za posledních 50 let (od roku 1960) pak o 2 047 osob (1960–2010: +57,6 %). Okolo roku 2015 překonal počet obyvatel obce hranici 6 tisíc a stále roste.

Důvodem nárůstu bylo zlepšení služeb veřejné dopravy a především výstavba dálnice A8. To vedlo k založení a usazení mnoha společností a obyvatel. Obec se stala atraktivní pro dojíždějící také díky blízkosti Sarnenu, hlavního města Obwaldenu.

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1744	1758	1799	1811	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010	2015
Počet obyvatel	1820	1695	1999	2236	2509	2310	2333	2497	2364	2392	2540	2662	2956	3244	3406	3553	3807	4200	4691	5101	5569	6098

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, a to místním alemanským dialektem, zvaným Obwaldnerdeutsch. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 96,15 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,33 % albánštinu a 0,47 % portugalštinu.

Národnostní složení

Z celkového počtu 6 337 obyvatel na konci roku 2018 bylo 5 677 (89,58 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko), jižní Evropy (Portugalsko, Itálie a Španělsko), bývalé Jugoslávie (Srbsko, Kosovo a Severní Makedonie), Afriky (Eritrea), Asie (Srí Lanka, Čína, Afghánistán a Sýrie) a Turecka. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 4 762 osob (93,35 %) švýcarské občanství; z toho 84 osob mělo dvojí občanství.

Doprava

Z Kernsu vede silnici Sarnerstrasse do Sarnenu a na sjezd Sarnen Nord na dálnici A8. Kantonální silnice Stanserstrasse vede přes les Kernwald a přes Ennetmoos do Stansu. Do Melchtalu vede silnice Melchtalerstrasse přes St. Niklausen, Melchtal do Stöckalpu, odkud se do Melchsee-Frutt lze dostat lanovkou a v létě po úzké silnici. Kägiswilerstrasse pak vede z Kernsu do Kägiswilu a Flüelistrasse přes Hohe Brücke do Flüeli-Ranft. Ze čtvrti Wisserlen (a také z centra obce přes Unterhalten) vede úzká silnice přes Ächerlipass do Dallenwilu v údolí Engelberg.

Obec Kerns je napojena na síť veřejné dopravy prostřednictvím linek poštovních autobusů Postauto v trasách Sarnen – Kerns – Stans a Stans – St. Jakob – Kerns – Sarnen. Pro turistiku je využívána také linka Sarnen – Melchtal – Stöckalp, kromě toho jezdí poštovní autobusy ze Sarnenu přes Kerns do Flüeli-Ranft.

Železniční spojení obec nemá, nejbližší stanice se nachází ve 2 kilometry vzdáleném Sarnenu na trati Brünigbahn (v současnosti patřící pod železniční společnost Zentralbahn). Až do 90. let byla na této trati v provozu stanice Kerns-Kägiswil (nacházející se však v katastru Kägiswilu); následně však byla pro malý zájem cestujících v rámci rekonstrukce a optimalizace trati zrušena.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kerns na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kerns na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky

Zdroj