Kerhartice (Jakartovice)

Kerhartice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Jakartovice
Okres Opava
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°51′14″ s. š., 17°38′35″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Kerhartice u Budišova nad Budišovkou (4,93 km²)
Kerhartice
Kerhartice
Další údaje
Kód ZSJ 45047
Zaniklé obce.cz 4179
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerhartice (1880 Kerhatice, 1890–1910 Kerhartice nebo Gerhartice; německy Gersdorf) jsou bývalou, téměř zaniklou, obcí, rozkládající se na moravské straně historické zemské hranice Moravy a Slezska. Jejich katastrální území nese název Kerhartice u Budišova nad Budišovkou a měří 4,93 km².[1] Území je součástí obce Jakartovice v okrese Opava.[2] Zástavba dědiny se rozkládá v nadmořské výšce 457 metrů, čtyři kilometrů od Moravské Harty, 3,3 km jižně od Hořejších Kunčic a sedm kilometrů jihozápadně od Jakartovic,[3] u silnice druhé třídy č. 442, po které je značena cyklistická trasa č. 503. Vesnice stávala v údolí potoka, který od severu přitéká do vodní nádrže Kružberk. Západně od Kerhartic se nachází vrch Hůra (502 m) a severozápadně vrch Stráž (548 m)[3]

Název

Německy se obec nazývala Gersdorf,[4] v letech 1890–1920 bylo v češtině kromě názvu Kerhartice používáno i pojmenování Gerhartice.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397.[4] První záznamy o zdejším kostele pocházejí z konce 16. století. V roce 1804 byl na jeho místě postaven kostel svatého Martina. Kromě něj zde stály dva mlýny, lihovar. Lidé pracovali v břidlicovém lomu. V roce 1890 zde v 47 domech žilo 337 obyvatel, roku 1921 v 60 staveních 279 obyvatel, kteří byli převážně německé národnosti. Na počátku 20. století se domy začaly pokrývat jinými materiály a těžba břidlice upadala, což mělo vliv i na život v obci. V 1. polovině 20. století místní přebudovali Polouveský mlýn na vodní elektrárnu, která zásobovala elektrickou energií širší okolí Kerhartic. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V letech 1948–1955 zde byla vybudována vodní nádrž Kružberk, pod jejíž hladinou zůstalo 28 domů[6] na jihu obce.

V roce 1960 byly Kerhartice připojeny k Hořejším Kunčicím společně s Medlicemi a osadou Moravská Harta. Z důvodu zřízení prvního pásma hygienické ochrany kružberské přehrady[7] byly později zbořeny i téměř všechny nezatopené domy a obec zanikla. V horní části zůstal jeden průmyslový objekt, který později sloužil jako farma Hořejších Kunčic, na počátku 21. století však byl opuštěn a chátrá. Dále tu zůstalo torzo kříže, dva domy a budova bývalého lihovaru, která je rovněž ve špatném stavu.[8] V roce 1974 byly Kerhartice připojeny k Jakartovicím.[9] U silnice k přehradě je patrný půdorys hřbitova se základy kostela svatého Martina, který byl v roce 1985 zbořen. Základy ostatních domů pohlcuje les.[8] Kerhartice nemají status části obce, nýbrž jsou jakožto základní sídelní jednotka součástí části Hořejší Kunčice, a představují tedy neevidovanou místní část Hořejších Kunčic.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 333 314 337 327 285 279 284 127
Domy 45 58 47 49 62 60 67 73

Pamětihodnosti

  • Smírčí kříž stojí na hřbitově[11]

Reference

  1. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1997-2012 [cit. 2014-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06. 
  2. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ a b Kerhartice [online]. Mapy.cz, 2011 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Hosák, Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, úvodní svazek, str. 299,320
  5. ↑ část obce Kerhartice [online]. Genea.cz, 2012 [cit. 2014-01-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zatopené osudy – Kružberská přehrada (od času 9:06)
  7. ↑ Zatopené osudy – Kružberská přehrada (od času 3:35 a 8:07)
  8. ↑ a b Mikroregionem Hvozdnice [online]. Mikroregion Hvozdnice, 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06. 
  9. ↑ Jakartovice [online]. Obec Jakartovice, 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-11-22]. Kapitola Opava. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-05]. Identifikátor záznamu 127094 : Smírčí kříž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj