Ken Kesey

Ken Kesey
Rodné jméno Kenneth Elton Kesey
Narození 17. září 1935
La Junta, Colorado, US
Úmrtí 10. listopadu 2001 (ve věku 66 let)
Eugene, Oregon, US
Příčina úmrtí rakovina jater
Místo pohřbení Kesey Family Farm Cemetery
Alma mater Oregonská univerzita
Stanfordova univerzita
Springfield High School
Žánr beat generation, postmoderna
Literární hnutí Merry Pranksters
Významná díla Vyhoďme ho z kola ven (1962)
Tak mě někdy napadá (1964)
Rodiče Fred Alvin Kesey[1] a Geneva Wilma Smith[1]
Vlivy Jack Kerouac
William Seward Burroughs
William Faulkner
Web oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ken Elton Kesey [kízi] (17. září 1935 La Junta, Colorado – 10. listopadu 2001 Eugene, Oregon) byl americký spisovatel. Bývá řazen do postmoderní literatury, někdy je považován za styčný bod mezi beatníky a hnutím hippies.

Kesey vystudoval divadelní umění na oregonské univerzitě v Eugene. Na Stanfordově univerzitě v Kalifornii absolvoval kurz tvůrčího psaní (1958–1959).

V době studií se stal dobrovolníkem ve výzkumu Veterans Hospital v Menlo Parku, který zkoumal účinky halucinogenů (včetně LSD). Role pokusného králíka v tomto výzkumu ho později inspirovala k napsání jeho prvního románu Vyhoďme ho z kola ven, který vyšel v roce 1962, dosáhl velkého úspěchu, byl zpracován do podoby divadelní hry.

V roce 1975 natočil režisér Miloš Forman podle divadelní adaptace Keseyho knihy Vyhoďme ho z kola ven úspěšný film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal 5 Oscarů. Sám Kesey prý film nikdy neviděl, kvůli sporům o ocenění jeho autorských práv. Také se mu nelíbilo, že ve filmu nebyl jako vypravěč indián Bromden, tak jak je tomu v knize.

Po vydání svého druhého románu Tak mě někdy napadá v roce 1964 si koupil Kesey školní autobus, pojmenoval ho Further a vydal se v doprovodu Neala Cassadyho a skupiny přátel, kteří si říkali The Merry Pranksters (Veselí šprýmaři) na výlet přes USA na newyorskou Světovou výstavu. V New Yorku se tehdy seznámil s Allenem Ginsbergem a Jackem Kerouackem. Tento výlet následně popsal další jeho účastník Tom Wolfe ve své knize The Electric Kool-Aid Acid Test. V roce 1971 byl jeho román Tak mě někdy napadá zfilmován a dostal dvě nominace na Oscara.

Zemřel 10. listopadu 2001 po operaci, při níž mu byl z jater odstraněn rakovinný nádor.

Dílo

Ve svých dílech se zabývá problémem odcizení, které nastává kvůli anonymitě moderní společnosti. Často se zabývá problémy jedince, který se vinou společnosti dostane do jemu nepřátelského prostředí, autor se staví do role protestujícího proti této situaci. Po napsání prvních dvou knih se na 20 let odmlčel.

Některá jeho díla, především různé kratší eseje a úvahy byly napsány pod vlivem omamných látek.

Mimo těchto děl napsal celou řadu krátkých esejů, úvah, několik divadelních her a scénářů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Související články

Externí odkazy

Zdroj