Kazimierz Sabbat

Kazimierz Sabbat
Kazimierz Sabbat (kolem roku 1977)
Prezident Polska v exilu
Ve funkci: 8. dubna 1986 – 19. července 1989
Předchůdce	Edward Bernard Raczyński
Nástupce	Ryszard Kaczorowski
Předseda Polské exilové vlády
Ve funkci: 5. srpna 1976 – 8. dubna 1986
Předchůdce	Alfred Urbański
Nástupce	Edward Szczepanik
Ministr zahraničních věcí Polska v exilu
Ve funkci: 20. června 1979 – 7. dubna 1986
Předchůdce	Zygmunt Zawadowski
Nástupce	Zygmunt Szkopiak
Stranická příslušnost
Členství	nezávislý
Narození	27. února 1913 Bieliny Kapitulne, Kongresové Polsko
Úmrtí	19. července 1989 (ve věku 76 let) Londýn, Spojené království
Místo pohřbení	Gunnersbury Cemetery
Choť	Anna Sabbat
Alma mater	Právnická fakulta Varšavské univerzity
Profese	politik, spisovatel a podnikatel
Ocenění	Řád bílé orlice velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Commons	Kazimierz Sabbat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Aleksander Sabbat (27. února 1913 Bieliny Kapitulne – 19. července 1989 Londýn) byl polský aktivista, v letech 1976–1986 předseda polské exilové vlády a v letech 1986–1989 exilový prezident Polska.

Životopis

Narodil se ve vesnici Bieliny Kapitulne. Byl synem varhaníka Ignacyho a Francizsky. V roce 1932 složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Mielci.^[1] V roce 1939 vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Za druhé Polské republiky a v exilu působil jako harcer. Po krátké službě u námořnictva byl poslán do brigády generála Stanisława Maczka, s níž se dostal do Spojeného království. Během služby byl zraněn. Na konci války pracoval jako jako referent pro mládež.

V roce 1948 odešel do zálohy a založil vlastní společnost na výrobu plastových výrobků. V letech 1976–1986 byl předsedou polské exilové vlády. Dne 9. ledna 1986 mu prezident Edward Raczyński udělil Řád znovuzrozeného Polska.^[2] Dne 8. dubna 1986 se ujal funkce exilového prezidenta Polska^[3][4] a z titulu své funkce byl vyznamenán Řádem bílé orlice.^[5] V roce 1988 navštívil spolu s manželkou Spojené státy a Austrálii.^[6] U příležitosti 45. výročí bitvy o Monte Cassino byl 19. května 1989 spolu s rodinou přijat na soukromé audienci papežem Janem Pavlem II.^[7]

Dne 19. července 1989 kolem 19. hodiny odešel ze své kanceláře do svého domu; cestou na stanici metra Sloane Square v 19:20 hodin zkolaboval a byl převezen do nemocnice, kde byl prohlášen za mrtvého.^[8][9] Příčinou smrti byl infarkt myokardu.^[10] Jeho nástupcem se stal Ryszard Kaczorowski – do té doby ministr pro národní záležitosti ve vládě Edwarda Szczepanika. Stalo se tak na základě dekretu o nástupnictví před uzavřením míru.

Pohřební obřad se konal 27. července 1989 ve Westminsterské katedrále, kde byla rakev s prezidentovým tělem vystavena v kapli Panny Marie.^[11] Následujícího dne byl po mši, které předsedal biskup Szczepan Wesoły, pohřben na hřbitově Gunnersbury v Londýně.^[12] Na tomto místě byla později pohřbena i jeho manželka Anna Sabbat (1924–2015, rozená Sulik), která se stala jeho manželkou v roce 1949 a s níž měl tři dcery a syna.^[13][14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Sabbat na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz Sabbat na Wikimedia Commons

Literatura

• MATELSKI, Dariusz. Wojskowość – bezpieczeństwo wychowanie. Księga jubileuszowa profesora Lecha Wyszczelskiego w 70. rocznicę urodzin. Siedlce: [s.n.], 2012. Kapitola Losy insygniów władzy Drugiej Rzeczypospolitej (11 grudnia 1922 – 22 grudnia 1990), s. 59–78. 

Zdroj