Katalin Nováková

Katalin Nováková
Katalin Nováková (2023)
Katalin Nováková (2023)
6. prezidentka Maďarska
Úřadující
Ve funkci od:
10. května 2022
Předseda vlády Viktor Orbán
Předchůdce János Áder
Ministryně pro rodinu Maďarska
Ve funkci:
1. října 2020 – 31. prosince 2021
Předseda vlády Viktor Orbán
Předchůdce úřad založen
Nástupce úřad zrušen
Poslankyně Národního shromáždění
Ve funkci:
8. května 2018 – 1. května 2022
Stranická příslušnost
Členství Fidesz – Maďarská občanská unie
Rodné jméno Novák Katalin Éva
Narození 6. září 1977 (46 let)
Segedín
Choť István Attila Veres
Děti 3
Sídlo Budapešť
Alma mater SZTE Gyakorló Gimnázium és Általános Iskola (do 1996)
Korvínova univerzita v Budapešti (1996–2001)
Segedínská univerzita (1999–2004)
Univerzita Paříž X
Profese politička, právnička a ekonomka
Náboženství kalvinismus
Ocenění rytíř Řádu čestné legie (2019)
komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2020)
velkokříž s řetězem Maďarského záslužného řádu (2022)
Řád svatého Štěpána (2022)
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2023)
Commons Katalin Novák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katalin Nováková (maďarsky Veresné Novák Katalin Éva; * 6. září 1977 Segedín) je maďarská politička, právnička a ekonomka, od května 2022 prezidentka Maďarska po vítězství v prezidentských volbách. Úřadu se ujala jako první žena a ve 44 letech jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci Maďarska i nejmladší prezidentka v Evropské unii.[1]

V letech 2018–2022 zasedala v maďarském parlamentu a v období 2020–2021 působila jako ministryně pro rodinu ve čtvrté vládě Viktora Orbána; v letech 2017–2021 byla místopředsedkyní Fidesz, jíž je členkou.

Vzdělání

V letech 1996–2001 vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a v letech 1999–2004 práva na univerzitě v rodném Segedínu.[1] Studijní pobyt strávila také na univerzitě Paris-Nanterre.

Politická kariéra

V roce 2001 začala pracovat na ministerstvu zahraničních věcí, kde měla na starosti záležitosti Evropské unie. Roku 2010 se stala ministerskou poradkyní, 2012 šéfkou oddělení na ministerstvu lidských zdrojů a 2014 státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. Od října 2020 do prosince 2021 byla ministryní pro záležitosti rodiny. V prosinci 2021 ji Fidesz navrhl jako kandidátku na funkci maďarské prezidentky. Stala se také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie a zpracovává analýzy na téma prorodinné politiky.

Prezidentka

V březnu 2022 byla zvolena maďarskou prezidentkou, když v hlasování parlamentu zvítězila nad opozičním kandidátem, ekonomem a právníkem Péterem Rónou. Získala 137 ze 188 platných hlasů. Do úřadu nastoupila 10. května 2022 a je první ženou v této funkci v Maďarsku.[2][3] Během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a oznámila svou první zahraniční cestu ve funkci, a to do Polska. Prohlásila: "Odsuzujeme Putinovu agresi, ozbrojenou invazi do suverénního státu. Říkáme jasné ne jakékoli snaze směřující k obnově Sovětského svazu."[4]

V dubnu 2023 vetovala zákon schválený poslanci z její vlastní strany Fidesz, který by umožnil nahlašovat stejnopohlavní páry vychovávající společné děti, a to s odůvodněním, že návrh zákona se neslučuje s právními normami Evropské unie o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání.[5]

Dne 20. července 2023 se na konferenci zaměřené na sexuální a reprodukční práva žen, pořádané lobbistickou organizací Women Deliver, zasazovala o zvyšování porodnosti jako součásti genderové rovnosti. Vysloužila si však kritiku a organizátoři vydali prohlášení, že se s jejími názory neztotožňují: „Věříme v důležitost politik, které podporují rovné příležitosti pro všechna pohlaví a zpochybňují tradiční genderové role. Přítomnost prezidentky Novákové na zahajovací ceremonii nijak nemění náš závazek vůči těmto hodnotám,“ stojí v prohlášení. K jejímu projevu se vyjádřily i některé přítomné aktivistky. Například brazilská aktivistka a účastnice konference Bruna Martinezová uvedla, že „nerozumí tomu, jak mohla být paní prezidentka na konferenci vůbec pozvána“.[6][7]

Soukromý život

Oba rodiče Katalin Novákové i její bratr jsou lékaři.[8] Je věřící, hlásí se k protestantské církvi. Manžel István Attila Veres je ekonom.[1][8] Mají spolu tři děti: Ádáma (* 2004), Tamáse (* 2006) a Katu (* 2008). Hovoří plynně francouzsky, anglicky a německy, domluví se také španělsky.[1]

Vyznamenání a ocenění

Domácí

Zahraniční

Dynastické

Reference

  1. ↑ a b c d KRAUSZOVÁ, Timea. Kdo je nová maďarská prezidentka Katalin Nováková? Uklízí, podporuje mladé rodiny a „chrání děti“ homofobními zákony. Refresher.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ ‚Nejdůležitější jsou pro mě rodiny a děti.‘ Maďarsko má novou prezidentku Katalin Novákovou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-10 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Katalin Nováková prevzala kľúče od prezidentského paláca. TERAZ.sk [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ ČTK. Nová maďarská prezidentka odsoudila ruskou agresi. Na první zahraniční cestu se vydá do Polska. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-14 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hlava státu v Maďarsku po 23 letech vetovala návrh Orbánovy vlády. ČT24 [online]. 2023-04-22 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kdo ji pozval? Maďarská prezidentka na feministické konferenci horovala za vyšší porodnost. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ STRZYŻYŃSKA, Weronika; KUMAR, Ruchi. ‘Gut-churning’: anger as Hungarian president addresses major women’s rights conference. The Guardian. 2023-07-19. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. ↑ a b Lebenslauf – Katalin Novák. becs.mfa.gov.hu [online]. becs.mfa.gov.hu, 2022-06-28 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b CSORDÁS, Lajos. A zöld szárú kereszt lovagjai. NOL.hu [online]. 2014-05-08 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (maďarsky) 
  10. ↑ Une proche d’Orban reçoit la Légion d’honneur. Le Monde.fr. 2019-01-31. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. (francouzsky) 
  11. ↑ Nadanie orderów. - Prawo.pl. www.prawo.pl [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ President Novák meets Portuguese counterpart in Lisbon. President Novák meets Portuguese counterpart in Lisbon [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj