Karlovo náměstí čp. 46 (Kolín)

Měšťanský dům
Základní informace
Sloh	Barokní architektura
Přestavba	1751
Technické parametry
Počet podlaží	Dvě
Poloha
Adresa	Karlovo náměstí čp. 46, Kolín, Česko Česko
Ulice	Karlovo náměstí
Souřadnice	50°1′40,93″ s. š., 15°12′7,89″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24158/2-769 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlovo náměstí čp. 46 je řadový měšťanský dům stojící na východní straně Karlova náměstí v Kolíně. Původně gotický dům byl v polovině osmnáctého století barokně přestavěn stavitelem Josefem Jedličkou. Je charakteristický umělecky hodnotnou fasádou a štítem.^[1] V druhé polovině devatenáctého století byl zrekonstruován. Slouží jako obytný dům a v přízemí je i v jednadvacátém století obchod. V roce 1965 byl dům zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 24158/2-769.^[2]

Historie

Dva lomené kamenné portálky ve sklepě dokládají, že objekt byl postaven ve třináctém století. První písemná zmínka pochází z roku 1494, kdy byl majetek připsán pekaři Tomášovi. V roce 1525 přešel formou dědictví do majetku pozdějšího kolínského primátora Martina Bakaláře z Výskytné († před rokem 1541). Mezi další majitele patřil Jiří Pachta z Rájova (1555 – 1582) nebo humanista Mikuláš Alethin († 1586). Krátce, v letech 1572 – 1573 patřil Danielu Hyttichovi († 1652). Mezi lety 1733 –1738 byl vlastníkem městský radní Martin Podhorský a do roku 1751 Josef Tichý.

Během sedmnáctého a osmnáctého století postihly město morové epidemie. Stopy zde zanechala Třicetiletá válka nebo Bitva u Kolína. Dva požáry v roce 1734 a 1796 také výrazně změnily tvář i půdorys města.^[3]

V roce 1751 odkoupil parcelu s požárem poničeným domem^[4] místní stavitel Josef Jedlička, který provedl rozsáhlou rekonstrukci domu v barokním slohu. V roce 1764 získal dům Jedličkův zeť Jan Petržilka. V druhé polovině 19. století bylo zazděno podloubí. V roce 1909 se majitelem domu stal knihkupec Josef Kaška s manželkou Annou. V zazděném podloubí si zřídil knihkupectví, které měl původně v domě „U bílé labutě“.

Architektura

Přízemí řadového jednopatrového domu je rozděleno dvojicí oblouků. V jednom je vybudován vchod a druhý, širší, tvoří výloha obchodu. Přízemí zdobí dvojice pilastrů, jejichž hlavice jsou součástí kladí mezi přízemím a prvním patrem. Patro je členěno třemi okny, které jsou umístěny ve štukových lizénových rámcích. Kraje patra jsou zvýrazněna zdvojením rámců. Okenní šámbrány s ušima spojuje s mohutnými suprafenestrami volutový dekor. Plochu pod suprafenestrami a nad okny vyplňují štukové klenáky s páskovým ornamentem. Okapová římsa, krytá prejzovou stříškou odděluje první patro od členěné atiky s vysokým zprohýbaným štítem a volutami. Štít dělí čtyři pilastry s korintskými hlavicemi. Uprostřed je v nice umístěna socha Panny Marie Karlovské z druhé poloviny 18. století od neznámého autora. Nika je také zvýrazněna suprafenestrou s vloženým klenákem. Po stranách ji zdobí dvojice pilastrů s hlavicemi a krycími deskami. Ty ústí do kladí, které je vytvořeno kolem celého štítu. Vrchol štítu zvýrazňuje štukový pás a je kryt prejzovou stříškou. Dům má sedlovou střechu.

Interiér

Strop sklepa tvoří valená klenba z lámaného kamene. V roce 1909 byla snížena. V přízemí byl vybudován obchod, který má valenou klenbu s výsečemi. Z dlouhé chodby na levé straně domu se vchází do pokojů. Chodba i pokoje jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Některé pokoje v prvním poschodí mají také valenou klenbu a jeden je zdoben i lunetami. Do dvora má dům předsazenou pavlač, kterou tvoří v obou podlažích dvě lunetové arkády. Na pavlač a do dvora vedou dubové portálky s vroubeným ostěním a světlíky.^[4][1]

Odkazy

Reference

Zdroj