Karl Rechbauer

Karl Rechbauer
Karl Rechbauer r. 1861 (litografie Adolfa Dauthageho)
Karl Rechbauer r. 1861 (litografie Adolfa Dauthageho)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1885
Předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Nástupce Franz Coronini-Cronberg
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1885
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(němečtí autonomisté)
(Klub pokroku – mladoněmci)
(Sjednoc. německá levice)
Narození 6. ledna 1815
Štýrský Hradec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. ledna 1889
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Univerzita Štýrský Hradec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Rechbauer (6. ledna 1815 Štýrský Hradec – 4. ledna 1889 Štýrský Hradec[1][2]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec a předseda Říšské rady.

Biografie

Jeho otcem byl stavovský úředník. Karl vystudoval v letech 1833–1839 práva a státovědu na univerzitě ve Štýrském Hradci, kde roku 1838 získal titul doktora práv. Sloužil do roku 1845 u komorní prokuratury a od roku 1846 působil jako advokát. Během revolučního roku 1848 byl vyslán jako reprezentant univerzity ve Štýrském Hradci na prozatímní Štýrský zemský sněm. V letech 1850–1852 zasedal v obecní radě v Štýrském Hradci. Během neoabsolutistického období se stáhl z politického a veřejného života. Do obecní rady v Štýrském Hradci usedl opět roku 1859. Byl pověřen vypracováním nového obecního statutu. Od roku 1859 působil jako dvorní a soudní advokát ve Štýrském Hradci.[1][2]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil do vrcholné politiky. Od roku 1861 zasedal opět v obecní samosprávě v Štýrském Hradci.[2] Od roku 1861 až do roku 1885 byl rovněž poslancem Štýrského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Štýrsko (kurie městská, obvod Štýrský Hradec).[3] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem ve Štýrském Hradci.[4] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval za týž obvod opět roku 1867, 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy byl zvolen za městskou kurii, obvod Štýrský Hradec. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879.[3] V období let 1873–1879 byl předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[1] Na jaře 1881 kandidoval opět na předsedu Poslanecké sněmovny Říšské rady, ale ve volbě získal 146 hlasů, zatímco polský protikandidát Franciszek Jan Smolka jich obdržel 184 a porazil tak Rechbauera.[5]

Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik),[1] respektive z ní vzešlé frakce německých autonomistů.[2] V roce 1868 se stal předsedou spojeného poslaneckého klubu německých liberálů a levice.[1] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[6] V roce 1881 pak spoluzakládal parlamentní frakci Sjednocená německá levice, do které se spojil klub Německé pokrokové strany a staroněmecký Klub levice. Podporoval rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 i s ním související přijetí liberálních zákonů (tzv. prosincová ústava). Byl smířlivý vůči snahám neněmeckých národností. Prosazoval reformu Říšské rady a decentralizaci politického systému při zachování ochrany etnicky německé populace. Odmítal klerikální vlivy na politiku.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Rechbauer, Karl (1815-1889), Politiker und Jurist, s. 3. (německy) 
  2. ↑ a b c d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Rechbauer (Carl), s. 138. (německy) 
  3. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=138&size=45
  5. ↑ Stenografický protokol. Poslanecká sněmovna. IX. zasedání. 121. schůze 14. března 1881, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=5390
  6. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj