Karl Freudenthal

Karl Freudenthal
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1893 – 1915
Stranická příslušnost
Členství Str. ústavověr. velkostatku
Narození 30. června 1861
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. srpna 1941 (ve věku 80 let)
Immendorf
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Choť Agáta Bruntálská z Vrbna
Rodiče Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Freudenthal, též Carl Freudenthal, později Karl Freiherr von Freudenthal (30. června 1861 Vídeň[1][2][3] – 28. srpna 1941 Immendorf[1][2][3]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Karl Freudenthal se narodil jako Karl Müller, nemanželský syn Anny Müllerové a Rudolfa Evžena Bruntálského z Vrbna (Wrbna-Freudenthal). Otec se k němu roku 1876 přihlásil, poté došlo ke změně jména a propůjčení titulu svobodného pána. Karlova matka Anna byla (nemanželská) dcera generála Bedřicha ze Schwarzenbergu.[4]

Od roku 1886 byl statkářem v Immendorfu.[1] Vystudoval Tereziánskou akademii ve Vídni.[2]

Byl politicky činný. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, do kterého byl zvolen v roce 1893 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil v roce 1896, 1902 a 1909. Zemským poslancem byl do roku 1915. Od ledna 1910 do ledna 1915 byl náměstkem zemského maršálka (předsedy zemského sněmu). Od roku 1896 byl místopředsedou a od roku 1902 předsedou poslaneckého klubu Strany ústavověrného velkostatku.[1]

Působil i jako poslanec rakouské Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích.[5] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako svobodný pán Karl von Freudenthal, statkář.[6] Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.[7]

V dubnu 1885 se v Holešově oženil se vzdálenou příbuznou Agátou hraběnkou Bruntálskou z Vrbna (1860–1921), sestrou c. k. komořího a tajného rady Rudolfa Kristiána Wrbna-Kounice. Z manželství vzešla dvojčata Karl (1886–1952) a Rudolf (1886–1955) a dcera Marie Marguerite (1894–1981). Karl mladší působil ve státních službách a zemřel svobodný a bezdětný v Purkersdorfu u Vídně. Rudolf, který se věnoval správě rodového majetku se v roce 1918 oženil se svobodnou paní Harriet Parishovou ze Senftenbergu (1894–1944).[8][9][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c EHRENKROOK, Hans Friedrich. Genealogisches Handbuch der adeligen Häuser, Svazek 22, Svazek 115, Svazek 127. [s.l.]: Starke, 1998. 655 s. Dostupné online. ISBN 9783798008151. S. 82. (německy) 
  3. ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 31. (německy) 
  4. ↑ https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Freudenthal.shtml
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=1102&size=45
  7. ↑ Das Vaterland, 19. 1. 1901, s. 2.
  8. ↑ Freudenthal | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Parish ze Senftenbergu, Harriet, svobodná paní, 1894-1944 - Portaro - library catalog. stt.opac.nm.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŽUPANIČ, Jan. Vznik rodu Wrbna-Kaunitz. In MALÍŘ, Jiří a Martin RÁJA. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Brno 2010, s. 237–257. ISBN 978-80-86488-61-5.

Zdroj