Karl Fjodorovič Kessler
| Karl Kessler | |
|---|---|
 | |
| Narození |
19. listopadujul. / 1. prosince 1815greg. Sokolovka |
| Úmrtí |
3.jul. / 15. března 1881greg. (ve věku 65 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Smolenský luterský hřbitov |
| Alma mater | Imperátorská petrohradská univerzita |
| Povolání | ornitolog, zoolog a ichtyolog |
| Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita (1856–1862) Petrohradská státní univerzita (od 1862) Petrohradská státní univerzita (1867–1873) Kyjevská univerzita |
| Ocenění | Řád sv. Anny 1. třídy Řád sv. Stanislava 2. třídy Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Vladimíra 2. třídy |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl Fjodorovič Kessler (rusky Карл Фёдорович Ке́сслер, 1. prosince 1815 – 15. března 1881 Petrohrad) byl baltsko-německý zoolog, ichtyolog a ornitolog, který od roku 1862 do své smrti působil jako profesor biologie na Petrohradské státní univerzitě v ruckém Sankt-Petěrburgu. Byl jedním z prvních zoogeografů, a zasloužil se o položení základů pro teorii vzájemné pomoci, kterou ke sklonku 19. století rozvedl geograf, geolog a darwinista Petr Kropotkin.
Život
Kessler se narodil v německém Königsbergu. Jeho otec byl královským lesníkem, rodina se ještě za Kesslerova dětství přestěhovala do Velikého Novgorodu. Kessler se přihlásil na Petrohradskou univerzitu, kde studoval pod ruským zoologem a mineralogem Stěpanem Semjonovičem Kutorgou. Po vystudování prvního oboru nejprve pracoval jako učitel matematiky, v roce 1837 pak odjel se svým spolužákem z univerzity, botanikem Nikolajem Železnovem, na expedici do Finska, a po návratu z ní se vrátil ke studiu. V roce 1840 obhájil svou diplomovou práci zabývající se zadními končetinami ptáků ve vztahu k jejich systematice, a o dva roky později obhájil svou dizertační práci, v níž se zabýval kostrou datlovitých a klasifikací této čeledi ptáků. Poté byl zaměstnán Kyjevskou univerzitou a po léta se zabýval ptáky a rybami žijícími na území Ukrajiny. Studoval jak sladkovodní, tak mořské druhy ryb. Přišel také s teorií, že Černé moře bylo v minulosti spojeno s Kaspickým mořem několika toky. Formálně popsal například parmu sevanskou.
V roce 1868 se Kessler zasloužil o založení Sankt-Petěrburské přírodovědecké společnosti. V roce 1879 na své přednášce pronesl, že v rámci jednotlivých druhů živočichů hraje významnou roli vzájemná pomoc a kooperace. Jeho domněnky, podle nichž vnitrodruhová kompetice hraje menší roli v evoluci než vzájemná pomoc, ovlivnily ruského geografa, geologa a darwinistu Petra Kropotkina, který Kesslerovu přednášku zmiňuje v první kapitole své knihy Vzájemná pomoc: Faktor evoluce (Mutual Aid: A Factor of Evolution).
Druhy pojmenované na Kesslerovu počest
Několik druhů živočichů bylo pojmenováno na Kesslerovu počest za jeho přínos oboru zoologie. Mezi nimi je to například drozd západočínský (Turdus kessleri).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Kessler na Wikimedia Commons
- Sideleva, V. G. (2017). "Contribution of Karl Fedorovich Kessler (1815−1881) to fish systematics and faunal research". Journal of Ichthyology. 57 (3): 473–483. doi:10.1134/S0032945217020187. ISSN 0032-9452. S2CID 255278866.
