Karel Würbs

Karel Würbs
Karel Würbs
Karel Würbs
Narození 12. srpna 1807
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. července 1876 (ve věku 68 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř, vysokoškolský učitel, litograf, učitel a kritik umění
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel (Karl) Würbs (12. srpna 1807 Praha-Malá Strana[1]6. července 1876 Praha[2]) byl český kreslíř, malíř, litograf a pedagog.

Život

Karel Würbs se narodil v rodině živnostníka a vyučil se řemeslu kartáčníka. Již v mládí projevil umělecké vlohy - rád kreslil, zajímala ho literatura a vystupoval jako herec. Přátelil se s absolventem Postlovy krajinářské školy Karlem Krumpiglem. Od roku 1823 studoval na pražské Akademii u Josefa Berglera a Františka Kristiana Waldherra a později soukromě v ateliérech Karla Funka a Hanse Henische.

Po absolvování Akademie se živil jako rytec a litograf a přispíval výtvarnými kritikami do časopisu Bohemie. Roku 1835 byl jedním ze zakládajících členů Krasoumné jednoty. Cestoval do Německa a Rakouska a rok 1839 strávil na studijním pobytu v Holandsku.

Roku 1858 byl jmenován inspektorem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Byl učitelem rytectví na c.k. Královském stavovském polytechnickém institutu a v letech 1869–1871 učil perspektivu na pražské Akademii. Roku 1873 pracoval ve službách hraběte Thuna v Děčíně jako odhadce cen obrazů a rytin. Zemřel bez potomků jako starý mládenec ve věku 69 let v Praze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Karl Würbs, Königsbrücke in Breslau
Karel Würbs, Nymburk, chrám sv. Jiljí

Würbsobvo malířské dílo bylo v dobovém tisku kritizováno zejména pro nepřirozenou barevnost.[3] Muzeum umění Olomouc má větší soubor jeho olejů z roku 1925 s alegorickými skupinami malých dětí.

Po studiích působil jako kreslíř vedut pro litografický závod Haase a Karla Henniga a roku 1842 ilustroval publikaci o českých hradech a zámcích Bilder aus Böhmens Vorzeit A.Gerleho která mu zajistila další zakázky. Spolupracoval s některými vynikajícími rytci, jako byli E.Höfer, Johann Poppel, E.Willmann nebo Josef Rybička a s vedutisty Vilémem Kandlerem a Vincencem Morstadtem.[4] Würbsovy grafické práce jsou řemeslně dobře zvládnuté, vyznačují se pečlivým zpracováním a precizností se smyslem pro detail. Při zobrazování měst a architektur Würbs uplatnil dobré zvládnutí perspektivy. V jeho práci se projevuje několik prolínajících se stylových vlivů, které byly typické pro českou vedutu první poloviny 19. století.[5]

Würbs je autorem také několika malířských vedut (Stavba řetězového mostu v Praze, 1840,[6]Staroměstská Radnice v Praze, 1845, Chrám v Halle, 1853, Brána v Röcku, ad.), které podobně jako jeho grafiky, vynikají precizním zpracováním a detailností.[7] Později se věnoval i krajinomalbě (Krajina za blížící se bouřky, 1869, Klášter v lese, 1874)

Galerie

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Muzeum umění Olomouc
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Památník národního písemnictví
  • Archiv hlavního města Prahy
  • Muzeum hlavního města Prahy
  • Národní technické muzeum, Praha
  • Okresní vlastivědné muzeum, Litoměřice

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv.Tomáše)
  2. Úmrtí. Světozor. 1876-01-21, s. 415. Dostupné online. ISSN 1805-0921. 
  3. Milan Šaffek, MUNI Brno, s. 8-9
  4. Karlstein: vydavatel A. Pesca, 1870
  5. Milan Šaffek, MUNI Brno, s. 28
  6. Stavba řetězového mostu v Praze[nedostupný zdroj] Archiv dějin techniky a průmyslu NTM, Karel Würbs (1840)
  7. Milan Šaffek, MUNI Brno, s. 16

Literatura

  • Milan Šaffek, Topografické pohledy v grafice a ilustracích Karla Würbse, bakalářská diplomová práce, FF MUNI Brno (s obrazovou přílohou)
  • Doskočil O, Přenosilová V, Smetana J, Kreslíři a litografové litoměřické kamenotiskárny Karla Viléma Medaua (1791–1866), Nakladatelství Oswald, Praha, Okresní vlastivědné muzeum, Litoměřice 1999, ISBN 80-86066-06-1

Externí odkazy

Zdroj