Karel Skalník

Karel Skalník
Narození 3. listopadu 1802
Hořín
Úmrtí 16. listopadu 1880 (ve věku 78 let)
Mariánské Lázně
Místo pohřbení Mariánské Lázně
Povolání zahradník
Rodiče Václav Skalník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Skalník (3. listopadu 1802 Hořín[1] – 16. listopadu 1880 Mariánské Lázně[2]) byl český umělecký zahradník.[3]

Život

Narodil se jako prvorozený syn do rodiny uměleckého zahradníka Václava Skalníka a jeho ženy Teresie.[1][4] V závěru života svého otce a předně po jeho smrti (1861) pečoval o mariánskolázeňské parky a pokračoval v jejich rozvoji. Studoval na Univerzitě Karlově a v Mariánských Lázních založil geologickou sbírku, v níž pak pokračoval jeho syn Karel. Sledoval také mariánskolázeňské meteorologické poměry. Na výsledky jeho pozorování se ve svých dílech odvolává Karl Heidler von Heilborn, jenž Skalníka považoval a označoval za schopného vědce.[5] Heidlerův obdiv si získala též zásobní zahrada, v níž Skalník pěstoval i vzácné rostliny, které získával výměnou od hostů, jež se přijížděli do lázní léčit.[6]

Rodina

Skalník se 16. května 1823 oženil s Annou Ludmilou Kubátovou, Češkou z Mariánských Lázní.[6] Ze svazku vzešlo osm dětí,[3] z nichž dva synové, a sice starší Karel a mladší Albert, se také věnovali zahradnictví.[6] Manželka přežila svého chotě Karla Skalníka o šest let a zemřela v roce 1886.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika N, Hořín, 1787-1846, snímek 38
  2. ↑ a b Matrika zemřelých, Mariánské Lázně 08, 1872-1892, snímek 41
  3. ↑ a b Význačné osobnosti Mariánských Lázní [online]. Mariánské Lázně: Richard Švandrlík [cit. 2016-10-29]. Kapitola Skalník Karel (zahradník) – pokračovatel skalníkovské tradice parků. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠTĚPÁNEK, Ladislav. Mariánskolázeňské sady, jejich vývoj, květena a zakladatel Václav Skalník. 1. vyd. Mariánské Lázně: Městský národní výbor v Mariánských Lázních, 1964. 31 s. Kapitola Václav Skalník, zakladatel a budovatel sadů a města Mariánských Lázní, s. 12. [Dále jen Štěpánek]. 
  5. ↑ Štěpánek, s. 20.
  6. ↑ a b c Štěpánek, s. 21.

Zdroj