Karel Ludikovský

Karel Ludikovský, CSc.
Narození 27. října 1923
Brno
Úmrtí 3. června 1979 (ve věku 55 let)
Lažánky
Příčina úmrtí utonutí
Alma mater Masarykova univerzita
Povolání archeolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Ludikovský (27. října 1923 Brno – 3. června 1979 Lažánky)[1] byl český archeolog.

Život

Karel Ludikovský se vyučil fotografem. V letech 1949–1953 studoval pravěkou a klasickou archeologii na Filosofické fakultě university Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita). V roce 1954 prom. hist. (Diplomová práce „Keltové na Moravě do počátku n.l.“ u profesora Emanuela Šimka)

V letech 1954–1979 pracoval v Archeologickém ústavu Československé akademie věd Brno. V roce 1965 získal titul CSc., v témže roce začal pracovat jako vedoucí speciální laboratoře Archeologického ústavu. V Archeologickém ústavu ČSAV setrval až do tragického konce života (utonul při koupání).

Dílo

Specializoval se na laténské období Moravy, provedl řadu jak systematických, tak záchranných terénních výzkumů (sídliště v Komořanech, Velkých Hostěrádkách, Bořitově, Mistříně, pohřebiště v Blučině a Lovčičkách, oppidum na Hostýně a množství dalších drobných záchranných akcí na lokalitách z téměř všech období pravěku). Vedle standardní archeologické problematiky se věnoval otázkám rentgenové fotografie v archeologii, technologii hrnčířské produkce, šperkařství, pravěkému stavitelství, v posledních letech života pak zejména archeologii černé metalurgie (římské železářské pece v Sudicích, experimentální tavby železné rudy), geofyzikálním metodám v archeologické prospekci a experimentální archeologii.

Byl výrazně technologicky profilovanou osobností, orientovanou směrem k vyvíjení nových a aplikaci již ověřených moderních technických metod archeologického výzkumu. K odkazu Karla Ludikovského se moravští badatelé stále vracejí, památky jím shromážděné se staly pevnou součástí základního pramenného fondu moravské prehistorie.

Výběr z publikací

  • Dílny na moravských keltských sídlištích, Archeologické studijní materiály 1, 1964, 126–134
  • Akeramický horizont bohatých hrobů žen na Moravě, Památky archeologické 55, 1964, 321–349
  • Bohatý hrob z keltského pohřebiště v Blučině, o. Brno-venkov, Památky archeologické 61, 1970, 519–535
  • Blížkovice – Bojanovice – Střelice, Fontes archeologiae moravicae 18, Brno 1983
  • Hostýn – katalog nálezů z moravských muzeí, Fontes archeologiae moravicae 17, Brno 1984

Odkazy

Reference

  1. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 34–35
  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 349–350

Externí odkazy

Zdroj