Karel Janda

Karel Janda
Narození 2. srpna 1850
Dolní Bousov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí po 1921
Alma mater Česká polytechnika v Praze
Polytechnika ve Vídni
Povolání architekt a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Janda (2. srpna 1850 Dolní Bousov[1][2] – po 1921?[3]) byl český architekt a stavitel.

Život a kariéra

Narodil se v chudé venkovské rodině uzdaře Josefa Jandy v Dolním Bousově. Studoval architekturu a stavitelství na Polytechnice v Praze a na Polytechnice ve Vídni. Byl žákem Josefa Zítka, od něhož převzal silný vztah k novorenesanční architektuře. Stavitelskou koncesi získal v Praze dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 27. května 1881. Jeho projekty prošly stylovým vývojem od novorenesance a eklekticismu přes dekorativní fázi secese a až k secesi geometrické s prvky konstruktivismu .[4]

Pracoval především na novostavbách činžovních domů při asanaci staré Prahy, v 80. letech jako stavitel cizích projektů, od 90. let 19. století do roku 1918 realizoval vlastní projekty. Ojedinělý je soubor jeho pěti vlastních staveb v Mělnické ulici v Praze 5 na Malé Straně.

Kromě své profese v letech 1892-1896 provozoval také hostinskou živnost na Novém Městě ve Zlatnické ulici 4, v novorenesančním domě, který sám také projektoval.[5]

V roce 1921 se vzdal oprávnění k provozování stavitelské živnosti.[6] Téhož roku přestoupil z římskokatolické církve do církve československé.[1]

Rodina

17. srpna 1881 se u sv. Mikuláše ve Vršovicích výhodně oženil s Adelheidou Adolfinou Tollmannovou (* 1860-), dcerou c. a k. finančního rady ve výslužbě.[7]. Z manželství se narodili dva synovéː Hugo (* 1886) se stal stavebním inženýrem, Karel mladší (* 1889) rovněž inženýrem.

Realizace (výběr)

  • Škola Na Smetance čp. 505/XII, Praha 2 - Vinohrady; architekt Antonín Turek, stavitel Karel Janda
  • Dům "U zlatého vola" čp. 557/II, Karlovo náměstí 30, Praha 2 - Nové Město; novorenesanční nájemní dům s kopiemi antických plastik na fasádě
  • Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily, čp. 585/XII Francouzská 1/ Náměstí míru, Praha 2 - Vinohrady (rohový novorenesanční dům)
  • Nájemní dům čp. 517/XII, Americká / Jana Masaryka 7, Praha 2 - Vinohrady, 1887[8]
  • Nájemní dům čp. 1126/II, Zlatnická 3, Praha 2 – Nové Město (vlastní projekt novorenesanční); 1902
  • Nájemní dům čp. 262/I Betlémská 10, Konviktská 9; Praha 1 - Staré Město; (novorenesanční), realizace 1892
  • Nárožní nájemní dům čp. 582/III Mělnická 13/ Újezd; realizace 1890–1891;
  • Nájemní dům čp. 585/III Mělnická 8; realizace 1890–1891
  • Nájemní domy čp. 576/III, 577/III–578/III Mělnická 3-5; realizace 1890–1894
  • Nájemní dům čp. 356/II Gorazdova 3, Praha 2 – Nové Město (novobarokní)
  • Arcibiskupské gymnázium čp. 586/XII, Korunní ulice Praha 2 - Vinohrady (zbořeno 1936)
  • Nárožní dům čp. 743/I Dlouhá třída 16-18, Masná 1, Praha 1 - Staré Město; realizace 1902, secesní; od roku 1915 zde bydlel Ing. Karel Janda mladší[9]
  • Nárožní dvojdům čp. 704/I a 705/I, Dlouhá třída 9 a Kozí 2, Praha 1 - Staré Město; vlastní projekt, realizace 1911-1914
  • Nárožní nájemní dům čp. 40/I Kaprova 12, (geometrická secese), realizace 1913-1914

Galerie

  • Dům Mělnická 13
    Dům Mělnická 13
  • Dům Dlouhá 9 a Kozí 2
    Dům Dlouhá 9 a Kozí 2
  • Dům Dlouhá 16-18, Masná 1
    Dům Dlouhá 16-18, Masná 1
  • Dům Kaprova 12
    Dům Kaprova 12

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika Dolní Bousov 09, sn. 73 [online]. SOA Praha [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ Arch zapisovací z roku 1882: Karel Janda [online]. AHMP [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Karel Janda [online]. Isabart [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Švácha–Istlerová–Malý, 1995, s. 512
  5. ↑ Uvedeno v pobytové přihlášce u pražského magistrátu
  6. ↑ Osobní. Stavitelské listy. 1921, čís. 15, s. 111. Dostupné online. 
  7. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika VRŠ O3 oddaných u sv. Mikuláše ve Vršovicíh z let 1880-1884
  8. ↑ Encyklopedie Prahy 2
  9. ↑ Pobytová přihláška u pražského magistrátu

Literatura

  • Švácha Rostislav–Istlerová, Clara–Malý, Jan: Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Victoria Publishing Praha 1995, s. 512 ISBN 80-85605-84-8
  • Vlček, Pavel (editor) a kolektiv: Umělecké památky Prahy I. Staré Město a Josefov. Academia Praha 1996, s.237.
  • Baťková, Růžena (editorka) a kolektiv: Umělecké památky Prahy II. Nové Město. Academia Praha 1998, s. 579.
  • Vlček, Pavel (editor) a kolektiv: Umělecké památky Prahy III. Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 451, 463-464.

Externí odkazy

Zdroj