Karel Filsak

Karel Filsak
Narození 10. října 1917
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. července 2000 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání architekt a fotograf
Děti Karel Filsak ml.
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Filsak (10. října 1917 Jindřichův Hradec1. července 2000 Praha) byl významný český moderní architekt.

Vedl skupinu architektů, ke které patřili mimo jiné Karel Bubeníček, Jiří Louda a Jan Šrámek. S touto skupinou se v 60. letech 20. století postavil proti politicky vnucovanému socialistickému realismu a prosadil v Československu skutečnou moderní architekturu.

Jeho architektura je pro používání drsných betonových povrchů považována za českou obdobu brutalismu.

Životopis

Narodil se v rodině stavitele Josefa Filsaka. V období 1939–1942 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po internaci pracoval v letech 1943–1945 v ateliéru Josefa Gočára jako konstruktér. Po válce v roce 1947 studoval architekturu na Českém učení technickém v Praze. V období 1949–1958 byl zaměstnancem Stavoprojektu v Praze a do roku 1960 v Konstruktivě. V období 1960–1967 pracoval v Československých aeroliniích, kde založil založil projekční skupinu určenou pro řešení návrhů letištních budov a interiérů kanceláří ČSA. Od roku 1968 pracoval v Projektovém ústavu hlavního města Prahy a od poloviny 70. let 20. století ve svobodném povolání, ve spolupráci se svým synem Karlem Filsakem ml. (* 1944).[1]

Realizace

Stálá mise Slovenska při OSN v Ženevě
  • 1952–1955 – Obytné domy – okrsek K2, Ostrava-Poruba (I. obvod Nové Ostravy), stalinistický socialistický realismus v klasicistické formě.[2]
  • 1951–1958 – Věžové domy v Kladně-Rozdělově, spolupráce s Josefem Havlíčkem
  • 1954–1957 – Základní škola, Ostrava-Hrabová, spolupráce s Karlem Bubeníčkem a Jaroslavem Švecem, klasicizmus[3]
  • 1956 – ambasáda v Pekingu, realizace 1958 – 1960 ve spolupráci s Karlem Bubeníčkem, Jiřím Loudou a Janem Šrámkem
  • 1965 – ambasáda v Brazílii
  • 1968 – letiště Praha-Ruzyně – Terminál T1 (spolupráce Karel Bubeníček, Jan Šrámek a Jiří Louda)[4]
  • 1969 – ambasáda v Dillí[5]
  • 1969 – stálá mise při OSN v Ženevě
  • 1974 – Hotel Intercontinental v Praze na Starém Městě[6]
  • 1977–1985 – Budova Vodních staveb, Praha
  • 1985–1990 – rekonstrukce domu SIA
  • 1980 – ambasáda v Káhiře (první cena v kategorii realizací na přehlídce architektonických prací 1983[7])
  • 1988 – Architektonické řešení Barrandovského mostu v Praze

Reference

  1. STRAKOŠ, Martin. Průvodce města Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 390. 
  2. Strakoš, c.d., s. 250
  3. Strakoš c.d., s.190
  4. Letiště Ruzyně [online]. Stavba roku [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  5. Jan Hejl, Perla brutalismu. Česká ambasáda ohromí architekturou, býval v ní hotel i pánský klub, Aktuálně.cz, 13.3.2023
  6. Ohlédnutí za brutalismem v architektuře od Karla Filsaka | Design. Lidovky.cz [online]. 2015-10-29 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  7. NOVOTNÝ, Jan. Přehlídka architektury. Rudé právo. 10. 3. 1983, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj