Karel Škoda

Karel Škoda
Jan Vilímek, Der Humorist (1916)
Jan Vilímek, Der Humorist (1916)
Narození 29. června 1878
Plzeň
Úmrtí 10. ledna 1929 (ve věku 50 let)
Semmering
Místo pohřbení Gaaden
Povolání inženýr, podnikatel, politik a průmyslník
Ocenění Řád Františka Josefa
Děti Emil (1908-1945), Karel (1910-1945), Hedvika (1912-1985)
Rodiče Emil Škoda a Hermína Škodová
Funkce člen Panské sněmovny (od 1917)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Škoda (29. června 1878, Plzeň[1] – 10. ledna 1929, Semmering[2]) byl generální ředitel Škody v letech 1909–1917. Syn Emila Škody.

Život

Byl synem plzeňského průmyslníka, majitele Škodových závodů, rytíře Emila Škody a jeho manželky Hermíny, rozené Hahnenkammové. Pokřtěn byl Karel Emil Josef Pavel.[1]

Vystudoval techniku ve Stuttgartu a Curychu. Žil v domě v Plzni na rohu Tylovy ulice a Klatovské třídy. Po smrti otce Emila Škody v roce 1900 se snažil stát se generálním ředitelem firmy ŠKODA, ale stal se jen zástupcem a do funkce generálního ředitele jmenovala správní rada a banky Jiřího Günthera.[3] Tuto pozici získal Karel Škoda až v roce 1909.[4] Již v roce 1910 bylo vydáno stavební povolení k postavení nové dělnické čtvrti, která začala být nazývána jeho jménem Karlov. Generálním ředitelem byl do roku 1916, poté zůstal členem správní rady a žil ve Vídni. Vlastnoručním listem z 27. října 1914 císař František Josef I. povýšil Karla Škodu (1878-1929), čestného doktora technických věd na Vysokém učení technickém v Praze a německé vysoké technické škole Františka Josefa v Brně, doktor-inženýra honoris causa na Královské vysoké technické škole ve Stuttgartu, generálního ředitele Škodových závodů a. s., prezidenta Spojených strojíren a. s. v Praze na Smíchově, viceprezidenta Uherské kanónky a. s. v Győru, za zásluhy v oboru válečné techniky do stavu svobodných pánů. Listinou danou ve Vídni 4. března 1915 polepšil Karlu svobodnému pánu von Skoda erb.

Roku 1916 koupil Karl Skoda od Jeronýma hraběte Colloredo-Mannsfelda západočeské panství Žinkovy, které rodu patřilo až do roku 1945.[5]

V roce 1919 prodal svoje akcie Škodových závodů Živnobance a poté prodal i akcie svých zbývajících podniků.[6]

Hrob na hřbitově v Gaadenu

Rodinný život

V roce 1906 uzavřel ve Vídni sňatek s Hedvikou Hermannovou, rodačkou z Prešpurku (dnes Bratislava), se kterou měl tři děti – Emila (1908-1945), Karla (1910-1945) a Hedviku (1912–1985).[7] Manželství bylo rozvedeno v roce 1921.[3]

Rod po meči vymřel roku 1945 jeho syny Emilem (1908-1945) a Karlem (1910-1945). Poslední členkou rodiny byla jeho dcera Hedvika (1912-1985).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Plzeň 1877-1879, snímek 240, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Plzeňský velkoprůmyslník dr. Karel Škoda mrtev. Národní politika. 11. 1. 1929, s. 36. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Karel Škoda [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-08. 
  4. ↑ Změna v řiditelství Škodových závodů. Plzeňské listy. 15. 1. 1909, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Škoda/Skoda | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Dr. Škoda prodává svoje akcie. Lidové noviny. 9. 12. 1919, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ Václav Davídek: K rodu Emila rytíře Škody, zakladatele Škodových závodů v Plzni. Rodopisná revue. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj