Kamnicko-Savinjské Alpy

Kamnicko-Savinjské Alpy Kamniško-Savinjske Alpe
Jezerska Kočna - 2540 m n. m. z údolí Kokry
Nejvyšší bod	2 558 m n. m. (Grintovec)
Rozloha	988 km²
Nadřazená jednotka	Jižní vápencové Alpy
Sousední jednotky	Julské Alpy, Karavanky
Světadíl	Evropa
Stát	Slovinsko Slovinsko Rakousko Rakousko
Horniny	vápenec
Povodí	Sáva, Dráva
Souřadnice	46°21′ s. š., 14°35′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamnicko-Savinjské Alpy (slovinsky Kamniško-Savinjske Alpe, německy Kamnitz und Steiner Alpen nebo Steiner Alpen) jsou horstvo na severu Slovinska a menší částí také na jihu Rakouska. Svou geologickou stavbou je velmi podobné nedalekým Julským Alpám. Patří do systému Slovinských Alp a řádově do soustavy Jižních vápencových Alp. Zaujímají plochu 988 km²,^[1] nejvyšší horou je slovinský Grintovec (též Grintavec) – 2588 m n. m. na západě masivu. Kamnicko-Savinjské Alpy představují druhé nejvyšší horstvo ve Slovinsku; na jejich území leží nejjižnější bod Rakouska.

Pojmenování

Pojmenování severní Kamnické části pohoří pochází od jména města Kamnik. Ve slovinštině je odvozeným názvem pohoří Kamniške Alpe. V češtině se vyskytují varianty Kamnické Alpy nebo Kamnišské Alpy.

Jižní část – Savinjské Alpy – se do češtiny přepisuje jako Savinjské Alpy, Savinské Alpy i Saviňské Alpy.

Poloha

Sever území je vymezen na hranicích s Rakouskem hřebenem Mrzle gory, západ tvoří údolí řek Tržiška Bistrica, Lomščica a Reka. Východ oblasti je ohraničen horním tokem řeky Kokra. Jih pohoří spadá do Lublaňské kotliny.

Členění pohoří

Celou oblast dělíme na několik horských celků.

Centrální hřeben je nejvyšší a zároveň nejrozsáhlejší částí. Je tvořen jednolitou páteří hor táhnoucí se ve směru západ – východ a dělíme jej na další celky – Grintavce, Planjavy a Ojstrice. Od severu zasahuje do skupiny údolí Ravenska Kočna, od východu zpřístupňuje pohoří nejkrásnější údolí Savinjských Alp – Logarské údolí, které se točí k jihu kolem řeky Savinje a tvoří tak jeho východní hranici. V centrální skupině leží turisticky nejatraktivnější štíty pohoří (Jezerska Kočna, Grintovec, Skuta) s nejhustší sítí horských chat, tras a zajištěných cest. Výchozími místy jsou obce Jezersko na západě a Logarská dolina od severovýchodu.

Západně od hlavního hřebene leží další část hor – skupina Storžič. Má jasně vymezený protáhlý hřeben a tvoří výrazný val nad Ljubljanskou kotlinou. Na západě sousedí s Karavankami. Spadá prudce k jihu strmými skalnatými úbočími.

Další velmi výraznou skupinou Savinjských Alp je vysoce vyzdvižená část v hraničním hřebeni Mrzla gora. Hřeben ve tvaru písmene „U“ začíná na západě nad údolím Ravenské kočny a vrcholí mohutnou Mrzlou gorou.

Stranou hlavního hřebene leží další skupina Krvavce a Kalškého grebenu. Vrchol Krvavec ční ze středu vysoko položené náhorní planiny, která je zpřístupněna soustavou lanovek. V zimě využívána jako populární lyžařské středisko.

Další skupinou hor je Velika planina s průměrnou výškou 1800 m n. m. Navazuje od severu na skupinu Planjavy a Ojstrice, ležící v Centrálním hřebeni. Planina si zachovala tradiční ráz pastýřské osady a je jednou z největších a nejlépe zachovaných v Evropě. Zemědělci z údolí začali využívat horské pastviny v 15. stol., aby šetřili úrodnější půdu v údolích pro pěstování obilí, pícnin a dalších zemědělských plodin. Místní salaše dodnes patří ke statkům v údolí a zákon zakazuje jejich samostatný prodej. Díky tomu se zde udržuje tradiční pastevectví. Na Veliké Planině se pase tři měsíce od června do září^[2].

Mezi další, ale méně významné skupiny Savinjských a Kamnických Alp patří masiv Raduhy (2062 m), Rogatce (1157m) a Meniny planiny.

Vrcholy

Grintovec (2558 m) Jezerska Kočna (2540 m) Skuta (2532 m) Kranjska Rinka (2453 m) Planjava (2394 m) Ojstrica (2350 m) Brana (2252 m)

Mrzla gora (2203 m) Storžič (2132 m) Velika Baba (2127 m) Velika Raduha (2062 m) Veliki Zvoh (1971 m) Krvavec (1841 m) Tolsti vrh (1715 m)

Vodstvo

Celá oblast je poměrně chudá na jezera. Největším jezerem je Planšarsko jezero nad Jezerskem. V pohoří pramení několik řek - Tržaška Bistrica, Kokra, Kamnická Bistrica a nejvýznamnější řeka Savinja. Také zde najdeme několik vodopádů. největším je Slap Rinka na konci Logarské doliny.

Turismus

V celém pohoří je dostatečně hustá síť značených stezek, z nichž některé patří svou expozicí mezi nejnáročnější jištěné cesty ve Slovinsku. Také horských chat je dostatek a jsou na všech důležitých místech. Obyvatelé České republiky jsou nepřímo spojeni s chatou Češka koča, postavenou v r. 1900 českou sekcí Slovinského horolezeckého svazu (SPD). Výchozími body jsou obce Tržiška Bistrica, Jezersko, Savinja a další obce na jihu pohoří.

Odkazy

Reference

Literatura

• Průvodce po Slovinských horách (vydavatelství Mirago)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Savinjské Alpy na Wikimedia Commons

Zdroj