Kamenný květ

Kamenný květ
Základní údaje
Autor Bogdan Bo­gdanović
Rok vzniku 1966
Popis
Materiál beton
Umístění
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Zeměpisné souřadnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenný květ (chorvatsky Kameni cvijet) je památník věnovaný všem obětem zabitým ustašovci v koncentračním táboře Jasenovac během druhé světové války. Nachází se 95 km jihovýchodně od Záhřebu, na hranici Chorvatska s Bosnou a Hercegovinou. Autorem památníku je architekt Bogdan Bogdanović. Památník byl dokončen a slavnostně otevřen v roce 1966.

Vznik památníku

Tábor Jasenovac byl pravděpodobně jediným neoznačeným místem v Evropě, kde docházelo k dlouhodobému mučení a vraždění. Jednalo se o největší koncentrační tábor na území bývalé Jugoslávie a jako jugoslávská „Osvětim" je důležitým místem, které vydává svědectví o hrůzách druhé světové války.[1] Na začátku roku 1960 sochař Bogdan Bogdanović vyhrál soutěž na návrh pomníku. Realizován byl v roce 1964.

Popis památníku

Bogdan Bogdanović nechtěl, aby památník byl prvoplánovým symbolem hrůzy, která se zde odehrávala. Proto na tomto místě vytvořil květ – symbol života a znovuzrození, který přesně vystihuje jeho přání, aby se národy nikoli přely a vraždily, ale aby zavládlo usmíření a ustalo přenášení nenávisti z generace na generaci.

Květ je silně stylizovaný, jak odpovídá dobové módě, a je vytvořen ze železobetonu. Květ se vypíná k oblakům lehce působícími okvětními plátky, které jakoby popíraly masivnost betonu coby materiálu. [1]

Památník nepůsobí pouze vizuálně. Když k němu návštěvník během teplých slunečných dnů přijde blíže, dostane se do záměrně přehřátého mikroklima, což vytváří dojem, že návštěvník je uprostřed pekla, které názorně popisuje tábor Jasenovac.

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kameni cvijet na chorvatské Wikipedii.

  1. a b LOUŽEK, Jan. Architektura brutalismu mezi Západem a Východem: Jak se z utopické vize stala dystopická realita. NaVýchod. Roč. 16, čís. 3–4, s. 4–7. ISSN 1214-2522. 

Externí odkazy

Zdroj