Kalofer

Kalofer
Калофер
Kalofer – znak
znak
Kalofer – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 42°36′40″ s. š., 24°58′29″ v. d.
Nadmořská výška 666 m n. m.
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Oblast Plovdivská
Obština Karlovo
Kalofer
Kalofer
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 155,02 km²
Počet obyvatel 3 057 (2018[1])
Hustota zalidnění 19,7 obyv./km²
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví
Správa
Telefonní předvolba 03133
PSČ 4370
Označení vozidel PB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalofer (bulharsky Калофер) je město ležící ve středním Bulharsku na jižních svazích Staré planiny, na horním toku řeky Tundža. Nachází se 17 km od Karlova, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má zhruba 3 tisíce obyvatel.

Historie

Traduje se, že sídlo bylo založeno v roce 1533 bulharskými zbojníky poté, co jim sultán dovolil se usadit pod podmínkou, že přestanou narušovat obchodní cesty. Postupně se rozrůstalo a přeměnilo se na významné kulturní a obchodní středisko. Město bylo obýváno téměř výhradně Bulhary. Poprvé se písemně připomíná v roce 1576 jako Kalufer Derbent. V roce 1640 zde byl založen mužský klášter a v roce 1700 ženský. Na přelomu 18. a 19. století bylo dvakrát vypáleno krdžaliji, což byli propuštění vojáci z osmanské armády. Nicméně město se záhy vzpamatovalo a v polovině 19. století bylo značně bohaté a nazývalo se Altın Kalofer, turecky Zlatý Kalofer. Američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1863, zde napočítali 7 500 obyvatel.

V průběhu rusko-turecké války byl Kalofer vypálen tureckou armádou, přičemž zemřelo 500 obyvatel, především starých, kteří nestačili utéct do hor.[2] Poté se stal součástí Východní Rumélie, která byla sjednocena s Bulharskem v roce 1908.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 3 057 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 633 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

Bulhaři Romové ostatní: 4 (0.1 %)
  •   Bulhaři: 2 802 (98.4 %)
  •   Romové: 43 (1.5 %)
  •   ostatní: 4 (0.1 %)

Hospodářství

Je zde rozvinutá rukodělná výroba turistických suvenýrů, především textilu. V zemědělství hlavní podíl zaujímá pěstování růží, za účelem výroby růžového oleje.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. ↑ Калофер [online]. Свети Места [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazy

Zdroj