Kalina modroplodá

Jak číst taxoboxKalina modroplodá
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí kalina modroplodá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď kalinovité (Viburnaceae)
Rod kalina (Viburnum)
Binomické jméno
Viburnum tinus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Středomořská vegetace s kalinou modroplodou

Kalina modroplodá (Viburnum tinus) je stálezelený hustý keř rostoucí ve Středomoří a na Kanárských ostrovech. V našich podmínkách je možno ji pěstovat jako kbelíkovou rostlinu.

Popis

Kalina modroplodá je hustě větvený stálezelený keř dosahující výšky 1 až 6 metrů. Listy jsou vstřícné, 2 až 10 cm dlouhé, kožovité, na líci lesklé, s hustou síťovitou žilnatinou. Čepel listů je okrouhle vejčitá až vejčitě kopinatá, celokrajná. Květy jsou malé, směstnané ve vrcholíku připomínajícím okolík. Koruna je bílá, v poupatech narůžovělá, se zaoblenými cípy, 5 až 9 mm široká. Kvete od ledna do června. Plody jsou oválné, 5 až 8 mm dlouhé, za zralosti kovově modré.[2][3]

Rozšíření

Druh roste na stinných vlhkých místech v neopadavých lesích a křovinách. Je rozšířen téměř v celém Středomoří. Na Kanárských ostrovech roste kalina modroplodá kanárská (Viburnum tinus ssp. rigidum), lišící se od typového poddruhu chlupatými letorosty a matnými, na rubu plstnatými listy.[2]

Význam

V našich podmínkách kalina modroplodá vymrzá, lze ji však pěstovat jako kbelíkovou rostlinu přes léto venku a na zimu v chladné světlé místnosti. V jižní Evropě je pěstována v různých kultivarech jako okrasný keř. Protože dobře snáší řez, je používána do živých plotů. Listy jsou velmi hořké, nálev z nich byl kdysi používán ke snížení horečky a plody jako drastické projímadlo. Rostlina obsahuje hodně tříslovin a byla používána při vydělávání kůží.[2]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9. 
  3. Dendrologie online: Viburnum tinus [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj