Kakadu bílý

Jak číst taxoboxKakadu bílý
alternativní popis obrázku chybí
Kakadu bílý
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád papoušci (Psittaciformes)
Čeleď kakaduovití (Cacatuidae)
Rod kakadu (Cacatua)
Binomické jméno
Cacatua alba
Müller, 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakadu bílý (Cacatua alba) je velký papoušek z čeledi kakaduovitých, který se endemicky vyskytuje na indonéských Molukách. Patří mezi silně ohrožené druhy papoušků v důsledku nelegálních odchytů a ničení životního prostoru, pročež je zařazen do seznamu CITES.

Systematika

Druh formálně popsal německý přírodovědec Philipp Ludwig Statius Müller v roce 1776.[2] Druhové jméno alba pochází z latinského adjektiva albus, čili „bílý“.[3] Kakadu bílý se řadí do rodu Cacatua v rámci čeledi kakaduovití. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou rozeznávány žádné poddruhy.[4]

Výskyt

Areál rozšíření zahrnuje severní a střední Molucké ostrovy v Indonésii. Konkrétně se jedná o ostrovy Halmahera, Bacan, Ternate, Tidore, Kasiruta a Mandiole. Existují i záznamy z ostrovů Obi a Bisa, které jsou však patrně výsledkem introdukcí. Menší populace se vyskytuje i na Tchaj-wanu, kde byl kakadu bílý rovněž introdukován.[5][6]

Stanoviště tohoto papouška tvoří primární a sekundární lesy, mangrovy a člověkem obhospodařovaná krajina, jako jsou plantáže a zemědělská pole. Vyskytuje se do 600 m n. m. Nejpočetnější je v původních pralesích s dostatkem vysokých vzrostlých stromů pro hnízdění.[5][6]

Popis

Kakadu bílý se vztyčenou chocholkou

Jak již vědecké i české druhové jméno napovídá, tento kakadu je celý bílý. Pouze spodní strana křídel a ocasu má žlutý nádech. Chocholka je široká, natočená dozadu, vztyčitelná podle nálady ptáka. Zobák je mohutný a černošedý, oční okruží lehce namodralé, duhovka černohnědá, nohy šedé. Samičku lze od samce rozlišit podle červenohnědší oční duhovky a menšího vzrůstu. Dospělí jedinci dosahují kolem 46 cm. Křídlo je dlouhé 252–312 mm, ocas 120–168 mm, zobák 34–45 mm, běhák 26–33 mm.[7] Váha se pohybuje kolem 650 g.[8]

Biologie

Většinu času tráví v korunách stromů, kde se vyskytuje v páru nebo menších hejnech. Nejnápadnější jsou kakaduové bílí během soumraku před hřadováním, kdy se sdružují do hlučných hejn i o 50 jedincích. Potravu kakadua bílého tvoří semena, ovoce, ořechy a bobule.[7]

Rozmnožování

Ilustrace z roku 1869

Kakadu bílý hnízdí ve stromových dutinách, samice snáší 2–3 vejce, na kterých sedí oba rodiče po dobu kolem 30 dní. Mláďata vylétají přibližně po 2–3 měsících po vyklubání.[7]

Vztah k lidem

Chov

Jedná se o běžně chovaného papouška v domácích chovech i v zoologických zahradách. Kakadu bílý bývá poměrně agresivní; největší míru agresivity projevují samci v době hnízdění. Vzhledem k destruktivnímu chování papouška se doporučuje kakaduům bílým zajistit pravidelný přísun nových větví na okus.[9]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako ohrožený. Na vině je především nadměrný odchyt kakaduů bílých pro domácí chovy. Jen v roce 1991 došlo k odchytu nejméně 6600 jedinců, přičemž některé odhady hovoří až o čtyřnásobných počtech. Nezměrný odchyt přiměl místní úřady zavést kvótu odchytu pouhých 10 párů ročně, a to pouze pro účely rozmnožování v zajetí. Tato kvóta se nicméně nedodržuje a kakaduové bílí jsou nadále chytáni ve velkém. Část odchycených ptáků je pašována přes Sulawesi a prodávána na trzích v západní Indonésii nebo na Filipínách. Vedle cílených odchytů populace trpí i pokračujícím rychlým odlesňováním přirozených stanovišť. Úpadek populace se přitom v posledních desetiletích zrychluje. Druh byl mezi lety 1994–-2012 veden jako zranitelný (VU), avšak v roce 2013 byl stupeň ohrožení zvýšen na ohrožený (EN).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ STATIUS MÜLLER, Philipp Ludwig. Des Ritters Carl von Linné ... Vollständiges Natursystem : nach der zwölften lateinischen Ausgabe, und nach Anleitung des holländischen Houttuynischen Werks, mit einer ausführlichen Erklärung. Svazek Suppl. (1776). Nürnberg: bey Gabriel Nicolaus Raspe, 1776. Dostupné online. S. 76. 
  3. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 37. (anglicky) 
  4. ↑ Parrots, cockatoos. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1, 2024 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Cacatua alba [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T22684789A178092137.en. (anglicky) 
  6. ↑ a b FORSHAW, Joseph Michael. Parrots of the world. Princeton: Princeton university press, 2010. (Princeton field guides). ISBN 978-0-691-14285-2. (anglicky) 
  7. ↑ a b c JUNIPER, Tony. A Guide to Parrots of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 9780713669336. S. 282-283. (anglicky) 
  8. ↑ MARELLI, Stefano Paolo; ABDEL SAYED, Ahmad; MAGNI, Michele. Reproductive parameters in some captive‐bred cockatoo species (genus Cacatua and Eolophus ). Veterinary Record Open. 2020-01, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. ISSN 2399-2050. DOI 10.1136/vetreco-2020-000405. PMID 33224509. (anglicky) 
  9. ↑ Kakadu bílý (Cacatua alba) [online]. Ararauna.cz, 2024-03-01 [cit. 2024-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-04. 

Literatura

  • JUNIPER, Tony. A Guide to Parrots of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 9780713669336. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj