Kager

Kager
Valy a příkop
Valy a příkop
Poloha
Adresa vrch Hradiště, Libavské Údolí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°7′16,9″ s. š., 12°33′13,31″ v. d.
Kager
Kager
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45065/4-658 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kager (též Starý zámek nebo Kolová) je zaniklý hrad nejisté lokalizace v okrese Sokolov. Bývá umisťován na vrch Hradiště (510 m n. m.) nad soutokem Malé Libavy s Libavou jižně od Libavského Údolí. Lokalita je od roku 1988 chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

Lokalita byla osídlena již v době bronzové chebskou skupinou kultur popelnicových polí.[2] Existence středověkého hradu Kager je odvozována ze dvou zpráv z let 1352 a 1355, které připomínají rytíře Oldřicha a Jindřicha z Kageru, příbuzné Štampachů. Byli to manové příslušní k manskému systému nedalekého kynšperského hradu. Přídomek z Kageru používal také jistý Hanuš v letech 1427 a 1444.[3]

Celková rozloha lokality činí 3,5 ha a byly na ní nalezeny pravěké nálezy. Ve 13. století zde velmi krátkou dobu stálo městečko, které bylo neúspěšným pokusem Václava I. o založení Kynšperka nad Ohří. Je možné, že lokalita souvisí se založením městečka a hrad Kager stál neznámo kde. Je však také možné, že hrad přežil zánik města nebo vznikl až po jeho zániku.[3]

Roku 1827 zde došlo k nálezu 2 až 3 tisíc stříbrných mincí. Ty byly uloženy v nádobě, vše je avšak již ztraceno. Později byly nalezeny různé železné předměty, například ostruhy a třmeny. Předpokládá se, že souvisejí s třicetiletou válkou.[4]

Stavební podoba

Přístupová cesta vede od severu. Přední část je chráněna dvojicí příkopů a valů vzdálených od sebe asi 60 metrů. Valy jsou pravděpodobně pravěkého původu. Cestu lemují pozůstatky několika zemnic, které pocházejí z doby pokusu o založení města. Pokud zde stál hrad, nacházel se na nejzazší skalnaté části ostrožny, která však byla poškozena lomem.[3]

V roce 1926 bylo provedeno prokopání vnitřního valu a vnějšího příkopu. Výzkum však neodhalil žádné vnitřní konstrukce. Těleso valu tvoří pouze zemina a kameny. Další archeologický průzkum provedlo v roce 1966 Chebské muzeum. Nové objevy přinesl archeologický průzkum provedený v roce 1986 Archeologickým ústavem ČSAV a Chebským muzeem. Výzkum prokázal, že hradiště bylo opětovně osídleno ještě ve druhé třetině 13. století. Při tomto osídlení bylo využito pravěké opevnění.[4]

Přístup

Lokalita je volně přístupná, ale nevede na ni žádná turisticky značená cesta. Ze západu ji však údolím Malé Libavy obchází cyklotrasa č. 2246.[5] Hradištěm prochází neznačená naučná stezka s názvem „Anšlos“, kterou nechal vybudovat státní podnik Lesy České republiky. U rozcestí lesních cest, přibližně 400 m východně od vrchu Hradiště, je umístěno zastřešené odpočívadlo a informační panel s vyznačení trasy stezky a údaji o památce.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-07]. Identifikátor záznamu 157479 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště a městiště Kolová, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Libavské údolí, s. 173. 
  3. ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kager, s. 237. 
  4. ↑ a b KLSÁK, Jiří. Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2007. ISBN 978-80-254-1103-2. Kapitola Hradiště v Kolové, s. 24–26. 
  5. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ informační tabule u lesní cesty

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Kynšperka, s. 186. 
  • HASIL, Jan. Chebsko v raném středověku : archeologie středoevropského regionu v 7.-12. století. Praha: NLN, 2018. 340 s. (Archeologica). ISBN 978-80-7422-418-8. S. 196–197. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj