Křivka bělokřídlá

Jak číst taxoboxKřivka bělokřídlá
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď pěnkavovití (Fringillidae)
Rod křivka (Loxia)
Binomické jméno
Loxia leucoptera
Gmelin, 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křivka bělokřídlá (Loxia leucoptera) je malý pěvec z čeledi pěnkavovitých. Od příbuzné křivky obecné se liší především širokými bílými páskami v křídle (někteří jedinci křivky obecné mohou mít slabé křídelní pásky) a širokými bílými špičkami ramenních letek. Samci jsou světleji červení, obě pohlaví mají kontrastnější skvrnění na hřbetě. Hnízdí pravidelně v Severní Americe a Rusku, v některých letech i ve Finsku a Švédsku; dává přednost modřínovým šiškám.[2] Vzácně zalétá do České republiky.[2]

Taxonomie

Rozlišují se dva poddruhy:[3]

Popis

Křivka bělokřídlá měří na déku 14,5 - 17 cm a váží 25 - 40 g. Má krátké nohy, vykrojený ocas, překřížený zobák a dva proužky v křídlech. Samec má malinově červenou hlavu, záda a břicho. Samice má hlavu, záda a břicho žlutozelené, křídla a ocas má zbarvené jako samec.[4] Od křivky obecné (Loxia curvirostra) i křivky velké (Loxia pytyopsittacus) se liší mimo jiné menší hlavou a zobákem.

Rozšíření

Hnízdí v jehličnatých lesích Aljašky, Kanady severu Spojených států amerických a severní euroasie.

Tato křivka je převážně stálá s tendencí se přesouvat na jih když je málo potravy. Americký poddruh je stěhovavější než euroasijský. Mimo hnízdní sezónu tvoří hejna, často smíšená s jinými druhy křivek. Vzácně zalétá do až do západní Evropy, obvykle společně se severskými křivkami obecnými.

Potrava

Jedná se o potravní specialisty na šišky jehličnatých stromů. Tvar zobáku je uzpůsoben k dobývání semen ze šišek. Křivka bělokřídlá preferuje semena modřínů (Larix), v eurosibiři modřínů sibiřských (L. sibirica) a modřínů dahurských (L. gmelinii) a v Severní Americe modřínů amerických (L. laricina). Živí se rovněž plody jeřábu (Sorbus) a v Severní Americe též semeny jedlovce kanadského (Tsuga canadensis) a smrku sivého (Picea glauca).

Hnízdění

Loxia leucoptera leucoptera

Hnízdo je 2 - 20 m vysoko, obvykle u kmene jehličnanu. Staví jej samice z větviček jehličnatých stromů. Snůška 3 - 4 vajec je zahřívána samicí 14 - 15 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a opouštějí hnízdo po 22 - 24 dnech ale zůstávají s rodiči ještě 6 týdnů.[4]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 356–357. 
  3. ↑ Finches, euphonias [online]. Redakce Gill Frank. International Ornithologists' Union, July 2023 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b COLLAR, N.J.; NEWTON, I.; CLEMENT, P. Handbook of the Birds of the World. Redakce del Hoyo J.. Barcelona, Spain: Lynx Edicions, 2010. ISBN 978-84-96553-68-2. Kapitola Family Fringillidae (Finches), s. 440–617 [604-605]. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj