Křepel kalifornský

Jak číst taxoboxKřepel kalifornský
alternativní popis obrázku chybí
Křepel kalifornský – samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vetrebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď křepelovití (Odontophoridae)
Rod křepel (Callipepla)
Binomické jméno
Callipepla californica
(Shaw, 1798)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křepel kalifornský (Callipepla californica) je malý hrabavý pták z čeledi křepelovitých.

Popis

Dospělý jedinec průměrně 24–28 cm. Má zavalité, nápadně zbarvené tělo s krátkým ocasem, šedým zobákem, šedomodrými boky s bílými pruhy a charakteristickou chocholku na hlavě z 6 tmavých per. Samec má černou hlavu s bílou obličejovou maskou, světlým čelem a hnědým zátylkem, hnědý hřbet, šedomodrou hruď a světlé břicho. Samice a mladí jedinci se podobají samci, ale postrádají bílou obličejovou masku a na hlavě a prsou jsou hnědožlutí. Jeho nejbližším příbuzným je podobný křepel přilbový, který má delší chocholku a výrazněji zbarvenou hlavu. Oba druhy se od sebe vývojově oddělily asi před 1–2 miliony lety, tedy během pozdního pliocénu a na počátku pleistocénu.[2]

Rozšíření

V minulosti se křepel kalifornský hojně vyskytoval na loukách, zemědělsky obdělávané půdě a lesních houštinách na západě a jihozápadě Spojených států, v důsledku lidské aktivity však v mnoha oblastech jeho početnost viditelně poklesla. V minulosti byl introdukován do mnoha jiných zemí včetně Britské Kolumbie, Havaje, Chile, Nového Zélandu, ostrova Norfolku nebo Tasmánie.

Ekologie

Callipepla californica

Patří mezi velmi společenské ptáky, obvykle žije v nevelmi početných hejnech. Většinu času tráví na zemi, vzlétá většinou pouze v okamžiku přímého ohrožení. Je všežravý a svou potravu vyhledává výhradně na zemi. Požírá listy, bobule a různé plody, v menší míře také drobný hmyz. Hnízdo v podobě mělké jamky vystlané rostlinnou vegetací si staví nejčastěji pod kořeny nebo na jiném místě, kde je dobře zamaskováno. Snůška bývá velmi početná, mnohdy čítá i více než 12 vajec. Mláďata se líhnou po 18 dnech a pečují o ně oba rodiče. Při vhodných podmínkách může mít samice i více než jednu snůšku ročně, o mláďata vždy pečuje stejný samec.

Změna v zařazení

Čeleď křepelovitých byla ještě donedávna součástí čeledě bažantovitých, kde byla považována za pouhou podčeleď. Morfologické a molekulární analýzy však objasnily vzájemné vztahy a potvrdily platnost osamostatnění této čeledě.[3]

Křepel kalifornský v českých zoo

V České republice chová křepela kalifornského Zoologická zahrada Plzeň a Ústí nad Labem.

Taxonomie

Křepel kalifornský vytváří těchto 9 uznávaných poddruhů:[4][5]

  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. californica
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. achrustera (Peters, 1923)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. brunnescens (Ridgway, 1844)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. canfieldae (van Rossem, 1939)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. catalinensis (Grinnell, 1906)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. decolorata van Rossem, 1946
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. orecta Oberholser, 1932
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. plumbea (Grinnell, 1926)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. vallicola Ridgway, 1885

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku California Quail na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ Zink, Robert M. & Blackwell, Rachelle C. (1998): Molecular systematics of the Scaled Quail complex (genus Callipepla). Auk 115(2): 394-403. [1] Archivováno 10. 9. 2008 na Wayback Machine.
  3. ↑ HOWARD, Laura; DEWEY, Tanya. Animal Diversity Web: Phasianidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, rev. 2007 [cit. 2011-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ NOVÁK, Jiří. BioLib.cz: Callipepla californica [online]. Ondřej Zicha, rev. 11.06.2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • Whitfield, P. (2003): 2000 zvířat, str. 213. Eromedia Group, k. s.

Externí odkazy

Zdroj