Křídové moře

Křídové moře se říká výraznému globálnímu zvýšeni hladiny oceánu neboli moře (tzv. transgrese) ve svrchní křídě. Moře tehdy zaplavilo rozsáhlá území včetně části území současného Česka.

Podmínky

Hladina oceánu stoupala již od spodní křídy a její vzestup se ještě více zrychlil na počátku svrchní křídy (přibližně před 100 miliony lety). Maxima dosáhla v křídových stupních svrchní cenoman a spodní turon, ale pokračovala i přes coniak až do santonu. Došlo ke globálnímu vzestupu mořské hladiny přibližně o stovky metrů (údaje se různí: 100–300 m). Jedná se o největší transgresi ve fanerozoiku (od počátku kambria před cca 540 miliony lety do současnosti). Tato globální událost je připisována tzv. Křídovému skleníkovému efektu, který dosáhl maxima právě v období Cenoman-Turon (před 95 a 90 milióny let).[1] Polární led roztál a globální mořská hladina stoupla o několik set metrů. Křídový skleníkový efekt časově odpovídá období rozpadu paleokontinentu Pangea (střední Jura-Křída)[2] a s ním spojenou sopečnou činnosti při tvorbě Atlantického a Indického oceánu. Mořská transgrese je sledovatelná i na území Česka, což byla jedna z mnoha oblastí, které byly zatopeny. Největším prostorem, který byl v Česku zalit mořem, byla Česká křídová pánev. Rozprostírá se od Drážďan až na severozápadní Moravu a její původní rozsah byl mnohem větší než jeho zbytek, který je patrný na geologické mapě v dnešní době. Česká křídová pánev propojovala rozsáhlé evropské kontinentální pánve na severozápadě s dříve proniknuvším oceánem pojmenovaném jako Tethys na jihovýchodě (sedimenty, které se v Tethydě usazovaly byly později Alpinským vrásněním vyzdviženy a vrásněny).^[1] Významným geologickým celkem z této doby je například perucko-korycanské souvrství.

Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy v podobě mocných zpevněných sedimentárních hornin (převážně pískovec) a fosilií. Ústupem z Českého masivu moře definitivně opustilo oblast Čech a vývoj do dnešních dob zde byl pouze kontinentální.^[1]

V období nejvyšší záplavy též nastala anoxická událost (masové vymírání druhů kvůli absenci kyslíku v oceánu), tzv. událost cenomansko-turonského rozhraní, také známa jako „Bonarelliho událost“. Toto bylo spojené patrně se zesíleným podoceánským vulkanismem, tedy stejnou příčinou jako měla záplava.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Na webu pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz
• Na webu geologie.vsb.cz
• Linnert, C., Robinson, S., Lees, J. et al. Evidence for global cooling in the Late Cretaceous. Nat Commun 5, 4194 (2014). https://doi.org/10.1038/ncomms5194
• Na webu klima svrchní křídy: http://www.scotese.com/lcretcli.htm

Zdroj