Köppenova klasifikace podnebí
Köppenova klasifikace podnebí je konvenční klasifikace podnebí, která je zároveň nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací podnebí.[1] Jejím autorem je rusko-německý klimatolog Wladimir Köppen.[2] Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. Vznikla již roku 1884 přepracováním tzv. Suppanovy klasifikace a původně byla založena na průběhu ročních izoterem, délce trvání teplot a rostlinstvu a vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. Poslední úprava proběhla v roce 1936 ve spolupráci s německým klimatologem Rudolfem Geigerem (někdy je taky proto klasifikace označovaná jako Köppenova-Geigerova klasifikace) a je založena „na teplotním a srážkovém režimu a jeho vlivu na biotu krajiny“.[1]
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.[3]
Předpokládá se, že do roku 2099 se rozšíří hlavně tropické podnebí (A) a zmenší rozloha pro polární podnebí (E).[4]
Členění
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.[3][5][6]
- A = tropické podnebí (teplota ve všech měsících je vyšší než 18 °C)
- Af = podnebí tropického dešťového pralesa (f = dostatek srážek ve všech měsících)
- Am = tropické monzunové podnebí (m = monzunové)
- Aw a As = savanové podnebí
- As = savanové podnebí se suchými léty (s = suchá léta)
- Aw = savanové podnebí se suchými zimami (w = suché zimy)
- B = suché podnebí, tj. aridní a semiaridní podnebí (srážky v závislosti na teplotě nejsou dostatečné pro růst vegetace)
- Bs = stepní podnebí (s = suchá léta)
- Bsh = horké semiaridní podnebí (h = horké)
- Bsk = studené semiaridní podnebí (k = studené)
- Bw = pouštní podnebí (w = suché zimy)
- Bwh = horké aridní podnebí
- Bwk = studené aridní podnebí
- Bs = stepní podnebí (s = suchá léta)
- C = mírné podnebí, také mírně teplé podnebí (teploty nejchladnějšího měsíce jsou mezi +18 °C a -3 °C)
- teplé vlhké podnebí (f = dostatek srážek ve všech měsících)
- Cfa = vlhké subtropické podnebí (a = horká léta)
- Cfb = mírné oceánické podnebí (b = teplá léta)
- Cfc = subpolární oceánické podnebí (c = chladná léta a studené zimy)
- teplé podnebí se suchou zimou (w = suché zimy)
- Cwa = monzuny ovlivněné vlhké subtropické podnebí
- Cwb = monzuny ovlivněné mírné oceánické podnebí
- Cwc = monzuny ovlivněné subpolární oceánické podnebí
- teplé podnebí se suchým létem (s = suchá léta)
- Csa = středomořské podnebí s horkými léty
- Csb = středomořské podnebí s teplými léty
- Csc = středomořské podnebí s chladnými léty
- teplé vlhké podnebí (f = dostatek srážek ve všech měsících)
- D = boreální podnebí nebo kontinentální podnebí, také mírně studené podnebí (teploty nejteplejšího měsíce jsou nad +10 °C a teplota nejchladnějšího měsíce je pod -3 °C)
- kontinentální podnebí se studenou a vlhkou zimou (f = dostatek srážek ve všech měsících)
- Dfa = vlhké kontinentální podnebí s horkými léty (a = horká léta)
- Dfb = vlhké kontinentální podnebí s teplými léty (b = teplá léta)
- Dfc = subpolární podnebí (c = chladná léta a studené zimy)
- Dfd = silně subpolární podnebí (d = velmi studené zimy)
- kontinentální podnebí se studenou a suchou zimou (w = suché zimy)
- Dwa = monzuny ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s horkými léty
- Dwb = monzuny ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s teplými léty
- Dwc = monzuny ovlivněné subpolární podnebí
- Dwd = monzuny ovlivněné silně subpolární podnebí
- kontinentální podnebí se suchým létem (s = suchá léta)
- Dsa = středomořsky ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s horkými léty
- Dsb = středomořsky ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s teplými léty
- Dsc = subpolární podnebí
- Dsd = silně subpolární podnebí
- kontinentální podnebí se studenou a vlhkou zimou (f = dostatek srážek ve všech měsících)
- E = studené podnebí (teploty nejteplejšího měsíce jsou pod +10 °C)
- ET = podnebí tundry a výškové podnebí nad 3 000 m (T = tundra)
- EF = ledové podnebí, respektive podnebí trvalého mrazu (F = ledové)[6][7][8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7044-996-7. S. 54–55. Dále jen: „Vybrané kapitoly z fyzické geografie“.
- ↑ Wladimir Köppen [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2011-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Vybrané kapitoly z fyzické geografie. S. 56-57.
- ↑ New climate maps predict major changes in vegetation by end of century. phys.org [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ MCKNIGHT, Tom Lee; HESS, Darrel. Physical Geography: A Landscape Appreciation. Prentice Hall, 2000. 604 s. ISBN 0-13-020263-0
- ↑ a b Universum, všeobecná encyklopedie. 7. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 342 - 343.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. World Map of the Köppen-Geiger climate classification updated, In:Meteorologische Zeitschrift, Vol. 15, No. 3, 259-263 [online]. Biometeorology Group, University of Veterinary Medicine Vienna, Vienna, Austria; Global Precipitation Climatology Centre, Deutscher Wetterdienst, Offenbach, Germany, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. ISBN 80-85368-45-5. S. 136.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Köppenova klasifikace podnebí na Wikimedia Commons
- (anglicky) Köppen-Geigerova mapa světa za období 1950-2001