Kávérí

Kávérí
Základní informace
Délka toku	800 km
Plocha povodí	80 000 km²
Světadíl	Asie
Pramen
	Západní Ghát
Ústí
	Bengálský záliv; 11°22′13,24″ s. š., 79°49′41,18″ v. d.; 0 m n. m.
Protéká
	Indie (Karnátaka, Tamilnádu)
Úmoří, povodí
	Indický oceán, Bengálský záliv
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávérí (tamilsky காவிரி, kannadsky ಕಾವೇರಿ, anglicky Kaveri River, ve starší transkripci Cauvery River) je řeka v jižní Indii (státy Karnátaka, Tamilnádu). Je 800 km dlouhá. Povodí má rozlohu přibližně 80 000 km².

Průběh toku

Pramení na svazích Západního Ghátu. Teče jižní částí Dekanské vysočiny, kde místy protéká v úzkých skalnatých soutěskách a vytváří vodopády vysoké až 91 m. Při ústí do Bengálského zálivu vytváří deltu o rozloze přibližně 10 000 km².

Vodní stav

Zdroj vody je dešťový a režim monzunový. Dvakrát za rok dochází k výraznému zvýšení vodnosti, v létě díky jihozápadním monzunům a v zimě na dolním toku díky severovýchodním monzunům. Průtok vody na středním toku u Metturu kolísá od 300 m³/s do 12 800 m³/s.

Využití

Na vodopádech bylo vybudováno několik vodních elektráren. Také byly na řece postaveny dvě velké přehradní nádrže. Voda je využívána na zavlažování. Vodní doprava je možná v ústí a na několika nevelkých úsecích na středním toku.

Už od přelomu devatenáctého a dvacátého století jsou o vodu z Kávérí spory. Od doby samostatnosti Indie se jedná především o spory mezi oběma státy, kterými protéká – Tamilnádu by chtělo, aby Karnátaka pouštěla dost vody ze svého území a nespotřebovávala ji tolik u sebe.

Zajímavosti

V povodí této řeky byly roku 1978 objeveny zkamenělé kosti obřího sauropodního dinosaura, pojmenovaného roku 1987 jako Bruhathkayosaurus matleyi.^[1] Mohlo se jednat o jednoho z největších známých dinosaurů vůbec. Tento záhadný dinosaurus, jehož fosilie se však brzy po objevu rozpadly, získal přezdívku "Titán z (pánve) Kávérí".^[2]