János Damjanich

János Damjanich
Narození 8. prosince 1804
Rakouské císařství Staza
Úmrtí 6. října 1849 (ve věku 44 let)
Uhersko Arad
Choť Emília Csernovics
Vojenská kariéra
Hodnost armádní generál
Doba služby
  • do 1848 (Rakousko)
  • 1848–49 (Uhersko)
Složka
Bitvy
  • Bitva u Alisbrunnu
  • Bitva u Lagerdorfu
  • Bitva u Szolnoku
  • Bitva u Tápióbicske
  • Bitva u Isaszegu
  • Bitva u Vácu
  • Bitva u Nagysalló
multimediální obsah na Commons

János Damjanich (srbsky: Јован Дамјанић, romanizován: Jovan Damjanić; 8. prosince 1804, Staza – 6. října 1849, Arad) byl vojenský důstojník srbského původu a generál maďarské revoluční armády 1848. Za velezradu na Rakousku byl odsouzen k trestu smrti a popraven[1]. Před popravou pronesl: "Věřil jsem, že budu poslední, protože jsem byl v bitvě vždy první. Moje ubohá Emily! Ať žije Maďarsko!".[2]

V Maďarsku je považován za národního hrdinu, v Srbsku je však považován za zrádce, jelikož bojoval proti jejich armádě a některé zdroje mu připisují výrok "Srbové by neměli existovat; nezůstanu v klidu, dokud nezemře poslední Srb na této zemi, a jakmile se to stane, zabiju se".[3]

Reference

  1. ↑ http://www.biographien.ac.at/oebl_1/168.pdf
  2. ↑ https://books.google.com/books?id=K6AMAAAAIAAJ
  3. ↑ https://books.google.com/books?id=uojiAAAAMAAJ

Zdroj